|
|
Charakterizace reaktivního plazmatu s využitím vysokofrekvenční sondy
POSPÍCHAL, Aleš
Bakalářská práce byla zaměřena na sestrojení, kalibraci a testování měřícího přístroje, který by mohl být použit v Laboratoři fyziky plazmatu na PřF. Toto zařízení sestávalo z vysokofrekvenčního napěťového a proudového senzoru založených na principu kapacitního senzoru a Rogowského cívce. V této práci jsou uvedeny výsledky ze všech kroků konstrukce a použití měřicího přístroje.
|
|
|
Vnímavost kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb k CyHV-3
POSPÍCHAL, Aleš
"Kapří herpesvirus 3" - Cyprinid herpesvirus 3 (CyHV-3) známý také jako koi herpesvirus (KHV) je původcem vysoce nakažlivé choroby (koi herpesviróza) a může způsobit v populacích ryb značné ztráty. Tato choroba je v přirozených podmínkách hostitelsky omezena na barevné variety kapra - koi a kapry obecné. Nedávná šetření však ukázala, že i jiné kaprovité a nekaprovité druhy mohou být vůči tomuto viru asymptomaticky vnímavé a mohly by hrát roli potenciálních nosičů nebo mohou přispět k "biologickému zakonzervování" viru vedoucímu k jeho přetrvávání v prostředí. Proto se jeví jako důležité ověřit nejen citlivost jiných kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb, ale také jejich schopnost přenášet infekci CyHV-3 na vnímavé druhy. Z výše zmíněných důvodů jsme tedy testovali vnímavost mřenky mramorované (Barbatula barbatula) a sterbela - hybrida mezi jeseterem malým (Acipenser ruthenus) a vyzou velkou (Huso huso) vůči koi herpesviru. Experimentální infekce byla provedena metodou kohabitace - sdílení stejného vodního prostředí spolu s naivními koi kapry a koi kapry intraperitoneálně infikovanými KHV - primární část pokusu). Po této části experimentu následovala sekundární část pokusu, kdy část přeživších mřenek mramorovaných a sterbelů byla kohabitována se zdravými naivními koi (testování schopnosti přenášet KHV). Všechny vzorky ryb jak z primární části, tak ze sekundární části byly testovány na přítomnost KHV DNA pomocí nested PCR. Výsledky PCR z primární infekce ukázaly přítomnost KHV DNA v 95% vzorků odebraných z kohabitovaných koi, dale pak v 77.8% (7/9) vzorků mřenky mramorované a ve 22.2% (2/9) v případě sterbela. Ve vzorcích pocházejících ze sekundárního testu nested PCR neprokázala KHV DNA ani v jednom případě naivních koi kohabitovaných s mřenkami a sterbely z primární infekce. Náš další výzkum byl zaměřen na hodnocení vnímavosti střevličky východní (Pseudorasbora parva). I zde byla k experimentální infekci použita metoda kohabitace. V prvním experimentu, kde jsme kohabitovali střevličku s infikovanými koi za standardních podmínek, nested PCR neodhalila přítomnost KHV DNA ve tkáních tohoto testovaného druhu. V dalším experimentu jsme změnili experimentální podmínky a aplikovali jsme dva stresové faktory (plašení sítí a odstranění kožního hlenu), abychom napodobili stresové situace, které se mohou vyskytovat ve volné přírodě. Všechny experimenty se skládaly z primárních a sekundárních částí, stejně jako ve všech předchozích případech testování. Všechny ryby (mrtvé, přeživší a usmrcené) byly testovány na přítomnost KHV DNA pomocí konvenční nested PCR (experiment bez stresu) a real-time PCR (stresový experiment). Po primární části pokusu bez stresu nested PCR neodhalila přítomnost KHV DNA v žádném vzorku z kohabitovaných střevliček, ale všechny vzorky z uhynulých koi nested PCR pozitivní byly. Výsledky nested PCR rybích tkání ze sekundární části pokusu neprokázaly přenos viru na naivní ryby. Po vystavení střevličky východní stresu (odstranění kožního hlenu) kvantitativní PCR odhalila čtyři z pěti vzorků (80%) pozitivní na přítomnost KHV DNA. Dále bylo zjištěno, že dva z pěti vzorků (40%) plašených střevliček východních jsou pozitivní na přítomnost virové DNA. Kvantitativní PCR po sekundární expozici však neodhalila žádnou virovou DNA ve vzorcích střevliček dříve vystavených stresu. Stresové experimenty naznačují, že odstranění kožního hlenu by mohlo potenciálně vést k vyšší náchylnosti střevličky východní k infekci koi herpesvirem, nicméně přenos viru na koi kapra nebyl pozorován. Přestože PCR pozitivní nálezy KHV DNA v tkáních ryb byly relativně nízké, předložené výsledky kohabitačních testů kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb naznačují, že i jiné druhy ryb vykazují mírnou asymptomatickou vnímavost vůči CyHV-3. Na druhou stranu, na základě našich výsledků se nám nepodařilo u hybridů jesetera malého a vyzy velké, mřenky mramorované ani střevličky východní prokázat vironosičství.
|
|
|
Optimalizace a aplikace stanovení rtuti ve vzduchu.
POSPÍCHAL, Aleš
V letech 2009, 2010 a 2011 bylo v rámci diplomové práce prováděno měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší a v půdním vzduchu na městských a venkovských lokalitách aglomerace České Budějovice. Cílem bylo vyvinout vhodnou metodu a zajistit odběr vzorků vzduchu pro vyhodnocení míry znečištění zvolených míst. Pro nasávání vzduchu byl použit akvaristický kompresor tak, aby jímaný vzduch procházel externím amalgamátorem, jenž zajistil prekoncentraci rtuti ze vzduchu. Takto zachycená rtuť byla poté laboratorně stanovena na atomovém absorpčním spektrometru AMA - 254. Na pozaďových městských lokalitách byla zjištěná celková průměrná koncentrace rtuti 4,01 +/- 3,5 ng.m-3 a na městské lokalitě ovlivněné dopravou 29,5 +/- 50,07 ng.m-3. Koncentrace rtuti v půdním vzduchu z filtračního lože kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) byla 16 +/- 9,44 ng.m-3 s průměrným tokem rtuti 14,5 +/- 8,3 ng.m-2.h-1. Na venkovské srovnávací lokalitě byla naměřená koncentrace rtuti 15,4 +/- 7,83 ng.m-3 a tok rtuti v půdním vzduchu na této lokalitě byl 16 +/- 9,3 ng.m-2.h-1. Významné rozdíly v kontaminaci rtutí mezi dílčími lokalitami nebyly až na výjimku prokázány. Zákonem stanovený limit pro množství rtuti v ovzduší je 50 ng.m-3, jehož hodnota nebyla většinou zdaleka na žádných místech dosažena. Bylo tedy prokázáno, že znečištění ovzduší nad zvolenými lokalitami je nízké.
|
host ::
RSS.