|
|
Postavení sestry v minulosti, současnosti a budoucnosti
POSPÍŠILOVÁ, Vladimíra
Studium historického postavení sestry souvisí s historickým vědomím, které lze charakterizovat jako uvědomění si souvislostí mezi minulostí, současností a budoucností. Znalost historie pomáhá lépe porozumět společenskému vývoji a jeho vlivu na profesi sestry. Rovněž umožňuje náležitě pochopit tendence a problémy působící na ošetřovatelství. Studium dějin je tak základním předpokladem pro získání orientace v oboru a osvojení si komplexních vědomostí. Názory odborníků na úroveň znalostí se do určité míry liší. Na jedné straně v odborné veřejnosti panuje názor, že zdravotničtí pracovníci znají minulost své profese, na straně druhé se však mnozí odborníci netají tím, že sestry často podceňují význam vědomostí o historii svého oboru. Neuvědomují si totiž, že právě studium historie jim umožní pochopit podstatu profese a jejich úlohu v ošetřovatelství. Cílem předpokládané diplomové práce je analyzovat postavení sestry v minulosti a současnosti. A na základě této analýzy zpracovat vizi o postavení sestry v budoucnosti. Záměrem je rovněž konkretizovat představu o budoucnosti ošetřovatelské péče. Tato diplomová práce má teoretický charakter a je pojata jako analytická studie. Pro analýzu dokumentů jsou využity metody deskripce a textové hermeneutiky. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá historickým vývojem postavení sestry. Obsahuje zamyšlení nad aktuálností studia historie ošetřovatelství a zhodnocení vlivu historie na rozvoj ošetřovatelské péče. Druhá část je věnována současnému postavení sestry. Zahrnuje hodnocení ošetřovatelství jako profese, rolí a kompetencí sester. Věnuje také pozornost současnému vzdělávání a obrazu sester na veřejnosti. Třetí část se zabývá předpokládaným postavením sester v budoucnosti. Formuluje vizi budoucnosti a zabývá se budoucími technologiemi. Přibližuje také principy transhumanismus jako sociálního a filozofického hnutí. Predikuje osobnostní předpoklady a vzdělávání sester v budoucnosti. Přínosem této diplomové práce je především zpracování vize budoucnosti z pohledu předpokládaných společenských změn a jejich vlivu na budoucí vývoj ošetřovatelství a postavení sestry. Výsledky jsou využitelné ve vzdělávání a odborné přípravě sester, ve vytváření objektivního obrazu na veřejnosti a zlepšování postavení sester ve společnosti. Pro přehlednost jsou v podobě jednotlivých námětů obsaženy v závěru této diplomové práce. Výsledné podněty je možné použít k aktualizaci metodických pokynů, studijních osnov a směrnic pro organizaci a řízení zdravotnických zařízení, stejně tak jako pro zpracování koncepcí a plánů rozvoje ošetřovatelské péče v budoucnosti.
|
|
|
Soucit v ošetřovatelství
POSPÍŠILOVÁ, Vladimíra
Moderní ošetřovatelská péče se vyznačuje zvyšující se odbornou a technickou dokonalostí, ale také oslabováním soucitu a jeho úlohy v ošetřovatelství. S technickým pokrokem tak postupně nabývá na významu humanismus v ošetřovatelské péči. Bakalářská práce "Soucit v ošetřovatelství" má teoretický charakter a jejím cílem je analyzovat problematiku soucitu v ošetřovatelství a poukázat na jeho význam. Práce je koncipována jako analytická studie s následným vypracováním interpretativního textu. V souvislosti s analýzou textu byly položeny otázky: Jak je reflektován soucit v ošetřovatelství? V čem spočívá přínos soucitu pro ošetřovatelství? Z interpretativní analýzy jednotlivých zdrojů vyplynulo, že důležitou součástí ošetřovatelské péče je empatie a soucit jako základní předpoklad humanizace v ošetřovatelství. Ve skutečnosti je však ošetřovatelská péče často ovlivňována nedostatkem empatie a soucitu zdravotnického personálu. Soucit v ošetřovatelství je tak reflektován neuspokojivě z důvodu nedostatečné přípravy sester a malé podpory v organizaci a řízení zdravotnických zařízení. Soucit je významnou součástí profesionálního ošetřovatelství, pozitivně se podílí na poskytované péči, zvyšuje její kvalitu a komfort pacientů. Přínos soucitu pro ošetřovatelství je zcela zřejmý a ničím jiným nenahraditelný. Kromě toho jeho potřeba bude ještě dále narůstat s rozvojem informačních a komunikačních technologií, neboť elektronizace zdravotnictví se projeví v dehumanizaci ošetřovatelské péče. Té bude nutné čelit právě prohlubováním soucitu vytvářením odpovídajících systémů zdravotní péče, systematickou výukou soucitu a oceňováním a odměňováním soucitné péče ze strany managementu. V této souvislosti bude také potřebně u ošetřovatelského personálu zlepšit znalosti a dovednosti v psychologii a psychoterapii, rozvíjet osobnostní předpoklady a posilovat komunikaci včetně aktivního naslouchání.
|
host ::
RSS.