|
|
Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.)
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce jsou Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.). Výsledky výzkumu ukázaly, že si rodiče všimli postižení svého dítěte v prvních třech letech života dítěte, kdy se u dětí začali objevovat problémy související s poruchou autistického spektra. Rodiče se shodli na tom, že pro ně v této době bylo nejobtížnější vyrovnat se s postižením jejich dítěte a s projevy tohoto postižení. Většina rodičů také uvedla, že se těžko a velmi dlouho se vyrovnávali se sdělením diagnózy. Podle rodičů jim mohou nejvíce pomoci informace od odborníků, kontakt s rodiči dětí s podobným postižením, podpora, pomoc okolí, naděje, kontakt na organizaci, která by jim mohla pomoci a praktické rady a návody, jak s dětmi komunikovat a rozvíjet je. Pro rodiče dětí s tímto postižením je velmi důležitý kontakt s rodiči podobně postižených dětí. Za největší problémy poruch autistického spektra rodiče považují problémy v komunikaci, neschopnost socializace, stereotypní chování, hyperaktivitu, možnost sebezranění, změnu nálad, ale také neproniknutelnost světa dětí s poruchou autistického spektra. Podle názoru některých rodičů nebyla diagnostika jejich dětí v pořádku. Autismus nebyl u jejich dětí lékaři rozpoznán a specializované diagnostické vyšetření si museli rodiče zajistit sami. U některých dětí byly poruchy autistické spektra zachyceny praktickým lékařem pro děti a dorost, který jim doporučil návštěvu dětského psychiatra, kde proběhla diagnostika. Rodičům v těchto případech nebyl dán lékaři prostor pro otázky a také se jim nedostalo příliš mnoha informací týkajících se postižení jejich dětí. Důležité informace si rodiče vyhledávali sami na internetu nebo v odborné literatuře. Některým rodičům také nebyly lékaři dostatečně vysvětleny poruchy autistického spektra. Informace o důsledcích tohoto postižení získali až od speciálního pedagoga, psychologa nebo od pracovníků organizace poskytující sociální služby dětem s poruchou autistického spektra a jejich rodičům. Navíc některým z těchto rodičům nebyl předán ani kontakt na organizaci, poskytující péči či poradenství dětem s tímto typem postižení. Většina rodičů hodnotí přístup lékařů k jejich dítěti jako negativní. Děti s poruchou autistického spektra dochází nejčastěji k dětskému psychiatrovi, některé také k dětskému neurologovi. Lékař podle názoru rodičů komunikuje pouze s nimi a na dítě se vůbec nezaměřuje. Jen polovina rodičů však informovala lékaře o tom, jakým způsobem může s jejich dítětem komunikovat. Rodiče se s dětmi na návštěvu lékaře připravují většinou pomocí fotek a obrázků, které znázorňují návštěvu lékaře nebo její jednotlivé kroky. Hospitalizace dítěte s poruchou autistického spektra probíhala nejčastěji s matkou, která ji hodnotí jako standardně probíhající, během níž nemusela řešit žádný problém. Zdravotničtí pracovníci komunikovali především s ní a snažili se respektovat návyky dítěte.
|
|
|
Hodnotová orientace dětí z dětského domova
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této bakalářské práce je Hodnotová orientace dětí z dětského domova. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako je hodnota, hodnotová orientace, rodina a její funkce, poruchy chování, ústavní a ochranná výchova. Praktická část se orientuje na vymezení cílů práce, použitou metodiku a charakteristiku cílových souborů. Prvním cílem práce bylo zmapovat hodnotovou orientaci dětí z Dětského domova se školou Býchory. Druhým cílem bylo zjistit názor pracovníků Dětského domova se školou Býchory na utváření životních hodnot dětí v domově. Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika sběru dat, polostrukturované skupinové interview. Pro výzkum byly vybrány dva cílové soubory. Prvním cílovým souborem byly děti z Dětského domova se školou Býchory, kterým byla soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova z důvodu závažných poruch chování, které nebylo možné řešit běžnými pedagogickými postupy v rodinném prostředí těchto dětí. Výzkum probíhal v rámci jednotlivých rodinných skupin DDŠ Býchory v listopadu a prosinci 2010 a účastnilo se ho 26 dětí z tohoto zařízení. Druhým cílovým souborem pak byli pracovníci Dětského domova se školou Býchory. Výzkumu se zúčastnily 3 vychovatelky z tohoto zařízení. Výsledky výzkumu ukázaly, že děti z Dětského domova se školou Býchory znají pojem životní hodnota a rozumí mu. Jejich nejdůležitější hodnoty představuje rodina, dále pak zdraví, vzdělání, svoboda a láska. Tyto hodnoty byly podle slov dětí ovlivněny jejich rodiči, ale často také kamarády nebo vychovateli DDŠ Býchory. S tímto úzce souvisí domněnka dětí, že se jejich hodnotová orientace po příchodu do DDŠ změnila. Jen minimum dětí považovalo za důležité hodnoty svého života jiné hodnoty než rodinu, zdraví, svobodu, vzdělání a lásku. Z výzkumu dále vyplynulo, že děti mají představu o hodnotách svých rodičů. Myslí si, že pro jejich rodiče jsou největší hodnotou jejich děti. Tato práce může posloužit jako inspirace pro hlubší poznání hodnot dětí s poruchami chování z dětského domova se školou, a problematiky jejich utváření.
|
host ::
RSS.