|
|
Aktivizace v péči o seniory
PLECITÁ, Aneta
Předkládaná diplomová práce s názvem ,,Aktivizace v péči o seniory" se zabývá problematikou a využitím aktivizačních činností v ošetřovatelské péči seniorů v domovech pro seniory v kraji Jihočeském, Středočeském, Západočeském a v kraji Vysočina. Hlavním cílem práce bylo zmapovat, jaké činnosti v rámci aktivizace využívá ošetřující personál a jaké aktivizační činnosti přispívají k soběstačnosti klientů v domovech pro seniory. Teoretická část práce obsahuje informace o problematice stáří a stárnutí. Dále je prostor věnován vymezení a charakteristice pojmu aktivizace a popisu role sester v péči o seniory. Také přibližuje využití komunikace, motivace a smyslové aktivizace z pohledu sestry. Byly stanoveny následující cíle práce: Zjistit podíl sester na aktivizaci seniora při poskytování ošetřovatelské péče v domovech pro seniory a zjistit, jaké činnosti v rámci aktivizace v ošetřovatelské péči očekávají rodinní příslušníci seniorů od ošetřujícího personálu. K dosažení cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké činnosti jsou využívány ošetřujícím personálem v rámci aktivizace při poskytování ošetřovatelské péče? Jak aktivizační činnosti přispívají k soběstačnosti klientů v domovech pro seniory? Jaké aktivizační činnosti jsou z pohledu rodinných příslušníků očekávány od sester? Pro dosažení cílů bylo zvoleno kvalitativního výzkumného šetření, kde výzkumný vzorek tvořili sestry a rodinní příslušníci. Z výsledků vyplynulo, že aktivizace v poskytování ošetřovatelské péče seniorům má pro ně velký význam. Pod aktivizací si sestry představují udržení klientovy soběstačnosti. Důležitým faktorem, který proces aktivizace značně ovlivňuje, je nedostatek kvalifikovaného personálu v domovech pro seniory. Domníváme se tedy, že jedním z možných řešení, jak zkvalitnit aktivizaci v ošetřovatelské péči, je navýšit počet odborného a kvalifikovaného personálu. Výzkumné šetření dále ukázalo, že sestry klienty aktivují s podporou komunikace, mobilizace, ale také při dopomoci ve všech denních činnostech. Rodinní příslušníci pod pojmem aktivizace v ošetřovatelské péči vidí a očekávají udržení soběstačnosti, zachování mobilizace a zlepšení hrubé motoriky u svých příbuzných. Zajímají se a osobně podílí na jejich aktivizaci, kde dopomáhají při hygieně, stravě, zapojují seniora do komunikace a snaží se ho více socializovat. Od ošetřujících sester očekávají dopomoc seniorům při uspokojování jejich potřeb, při běžných denních činnostech, komunikaci, ale především milý a přátelský přístup ze strany sester. Výsledky předkládané práce by mohly sloužit jako podklad pro rozvíjení aktivizačních činností v ošetřovatelské péči či dokonce vnuknutí podnětu ke zřízení tzv. ideálního domova pro seniory.
|
|
|
Měření tělesné teploty u dětí
PLECITÁ, Aneta
Současný stav: Tělesná teplota patří mezi fyziologické funkce. V rámci ošetřovatelského procesu spadá do povinností sestry zaměřit se na tělesnou teplotu a pravidelně kontrolovat její hodnotu. Pokud se hodnota tělesné teploty vychýlí, je narušena rovnováha dítěte. Norma tělesné teploty je 36-36,9 °C. Všeobecná sestra monitoruje u pacientů/klientů tělesnou teplotu 3x během dne, pokud teplota nedosahuje vyššího stupně. Při vyšší teplotě je teplota monitorována v častějších intervalech. V současné době je na trhu mnoho typů teploměrů, které usnadňují a urychlují sestrám monitoraci teploty. Cíl výzkumného šetření: Cílem práce je zmapovat míru dodržování zásad správného měření tělesné teploty, dále zmapovat způsoby měření tělesné teploty. Zvoleny byly tyto výzkumné otázky: Do jaké míry dodržují sestry zásady správného měření tělesné teploty? Jakým způsobem bývá nejčastěji měřena tělesná teplota? Metodika: Pro zpracování tématu bakalářské práce byla zvolena a použita forma kvalitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru metodou dotazování a skrytého zúčastněného pozorování. Sběr dat proběhl během měsíce února 2016. Výsledky: Přepsané rozhovory byly podrobeny důkladné analýze, za pomoci metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Používané teploměry, Postup při měření tělesné teploty, Ošetřovatelský proces při zvýšené tělesné teplotě, Vzdělávání v oblasti tělesné teploty. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Pozorování sester proběhlo skrytě a bez jakékoliv edukace. Dotazované sestry využívají pro monitoraci teploty nejčastěji ušní teploměr, o kterém tvrdí, že je spolehlivý. Z pozorování vyšlo najevo, že ani jedna z respondentek nedodržuje před monitorací teploty hygienu rukou. Závěr: Z výzkumu vyplývá, že dotazované a pozorované sestry mají všeobecné znalosti o zásadách a způsobech měření tělesné teploty. Byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly způsoby měření, které využívají při měření tělesné teploty. Ale i tak jsou v každé oblasti nedostatky a vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktických zkušeností.
|
host ::
RSS.