|
|
DOBROVOLNICTVÍ STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL - MOTIVACE, TRENDY, VÝVOJ
PIPKOVÁ, Šárka
Tématem bakalářské práce je Dobrovolnictví studentů vysokých škol - motivace, trendy, vývoj. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsou zpočátku vydefinovány základní pojmy týkající se dobrovolnictví a také je popsán jeho historický vývoj. Dále jsou zde formulovány nejčastější oblasti, ve kterých dobrovolníci působí a pozornost je věnována i zprostředkovatelům a realizátorům dobrovolnických činností. Také je v práci uvedeno dělení dobrovolnictví podle několika kritérií. Je zde popsán i proces zapojení dobrovolníka do dobrovolné činnosti. Poslední kapitola teoretické části práce je věnována tématu motivace lidského chování. Důraz je kladen zejména na motivaci dobrovolníků. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit motivaci studentů vysokých škol v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci k dobrovolné činnosti. Druhým cílem bylo porovnat počty, motivaci a zapojení těchto dobrovolníků. Pro naplnění cílů práce byla využita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Byli osloveni respondenti studující na Jihočeské univerzitě, na Vysoké škole technické a ekonomické, na Vysoké škole evropských a regionálních studií a na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické. Z výzkumu vyplynulo, že se studenti nejčastěji stávají dobrovolníky kvůli možnosti získávání nových zkušeností a dovedností. Důležitý je pro ně však i pocit užitečnosti, který mají při výkonu dobrovolnické činnosti. Z výsledků také vyplývá, že procento dobrovolníků studujících v Českých Budějovicích se výrazně neliší od procenta dobrovolníků studujících v Jindřichově Hradci. Pozornost byla věnována i respondentům, kteří se dobrovolnictví v současné době nevěnují, a to zejména důvodům, proč tomu tak je a podmínkám, za kterých by se případně do dobrovolnictví chtěli zapojit. Podle výsledků výzkumu se tito respondenti dobrovolnictví nevěnují nejčastěji kvůli nedostatku volného času. Více času je také jednou z podmínek k tomu, aby se respondenti byli ochotni do dobrovolnických aktivit zapojit. Další nejčastější podmínkou, kterou si respondenti kladou, je zájem o dobrovolnictví v oblasti, která je jejich koníčkem. Stát se dobrovolníkem je však možné v nejrůznějších oblastech a škála činností, které lze v každé z těchto oblastí vykonávat, je rovněž velmi bohatá. Z toho vyplývá, že do jisté míry mohou být studenti nedostatečně informováni o příležitostech k dobrovolnictví. Výzkum také zjišťoval, jestli mají respondenti přehled o neziskových organizacích. Výsledky ukazují, že 37,88% respondentů nezná žádnou neziskovou organizaci. Tento údaj však může být způsoben neznalostí pojmu "nezisková organizace", respektive nevědomostí, co přesně si pod tímto pojmem představit. V bakalářské práci také byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotézou bylo, že největším motivem studentů vysokých škol pro zapojení do dobrovolné činnosti je získání nových zkušeností. Tato hypotéza se potvrdila. Procento respondentů, kteří uvedli tuto odpověď, je výrazně vyšší, než procenta ostatních variant. Druhou hypotézou bylo, že studenti vysokých škol mají dostatek času na to, aby se věnovali dobrovolnické činnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila. Nedostatek času je naopak nejčastější překážka v zapojení se do dobrovolnických aktivit. Výsledky bakalářské práce mohou využít dobrovolnická centra a organizace pracující s dobrovolníky jako informační materiál pro propagaci dobrovolnictví a nábor dobrovolníků z řad studentů vysokých škol.
|
host ::
RSS.