|
|
Porovnání aktivity koní v boxovém a aktivním ustájení
PILÍKOVÁ, Darina
Cílem diplomové práce byla analýza pohybové aktivity různých věkových skupin koní v odlišných typech ustájení. Pro měření pohybové aktivity byly využity GPS truckery, které se pozorovaným koním upevňovaly na ohlávku, případně na hrudní končetinu. Celkem bylo provedeno 70 pozorování u koní plemene český teplokrevník ve 3 různých věkových skupinách (mladí, střední, staří). Zároveň byly porovnávány 3 typy ustájení (box + výběh, pastevní ustájení, aktivní stáj). Sledování probíhalo v průběhu podzimu a zimy, při neextrémních podmínkách prostředí. Data byla následně zpracována a vyhodnocena programem Statistica.12. Při porovnání tří různých technologií ustájení byl prokázán rozdíl v aktivitě koní, kdy v boxovém ustájení s přístupem na pastvinu koně ušli v průměru 3,53 km za den, v pastevním ustájení pak průměrně 6,27 km za den a nejvíce v aktivní stáji, kde byla naměřena průměrná hodnota denní pohybové aktivity napříč věkovými skupinami 11,45 km. Také u sledovaných věkových skupin se prokázal rozdíl v denní aktivitě, a to v rámci všech tří sledovaných technologií ustájení. Mladí koně v boxovém ustájení s přístupem na pastvinu průměrně ušli 4,22 km za den, po jejich přesunu do aktivní stáje pohybová aktivita v průběhu dne výrazně vzrostla na průměrných 13,92 km za den. U kategorie koní středního věku v ustájení box + výběh koně střední věkové skupiny průměrně nachodili 3,29 km za den, v pastevním ustájení ušli průměrně 6,27 km za den a v aktivní stáji ušli výrazně více kilometrů, v průměru 11,57 za den. Pozorovaní staří koně v technologii ustájení box + výběh průměrně urazili 3,07 km za den, oproti 8,86 km v aktivní stáji. Závěrem lze konstatovat, že technologie ustájení výrazně ovlivňuje denní aktivitu koní, která významně působí na jejich zdravotní stav. V návaznosti na výsledky lze za nejvhodnější typ ustájení označit aktivní stáj, kde mohou koně realizovat své přirozené chování. Při volbě technologie ustájení je však chovatel nucen zohlednit způsob využití koně.
|
|
|
Systém výcviku koní pro práci v lese
PILÍKOVÁ, Darina
Cílem bakalářské práce bylo přehledné zpracování informací o chovu, výcviku a částečně i využití chladnokrevných koní v České republice. V práci jsou uvedena chladnokrevná plemena koní chovaná v České republice, příprava koně pro pracovní využití, výchova a průběh odchovu a systém výcviku. Úspěšné využití chladnokrevných koní v tahu se odvíjí od pečlivé a kvalifikované přípravy v průběhu odchovu a od kvalitního výcviku. Výcvik v tahu probíhá od věku 2,5 roku a končí zkouškami výkonnosti. Při zkouškách výkonnosti je ověřována dosažená výkonnost a většinou se jich účastní tříleté klisny. Chov chladnokrevných koní zaznamenává pokles počtu chovatelů i chovaných zvířat, nejoblíbenější je se u českých chovatelů českomoravský belgický kůň s počtem 1 966 kusů, dále norik s počtem 1 377 kusů a nejméně zastoupený je slezský norik s celkovým počtem 1 294 koní. Počet norických koní se za posledních 13 let snížil téměř o 38 %. Vynikající a v tahu stále prověřovaný charakter, klidný temperament a ochota spolupracovat s člověkem jsou i přes snížení počtu chladnokrevných koní předpokladem jejich dalšího úspěšného chovu s možným využitím i pro rekreační využití. Do budoucna nelze očekávat jejich široké uplatnění v oblasti zemědělství, ale jejich nenahraditelnost zůstává především v lesní těžbě, kdy zvláště v mladých porostech způsobují průkazně daleko nižší škody než těžká technika. Význam má i odlišné působení koně na půdní plochu, které má významný ekologický aspekt.
|
host ::
RSS.