|
|
Moderní česko-italské a italsko-české slovníky
PFLEGEROVÁ, Lucie
Předkládána práce má za úkol představit komplexní soubor dostupných italsko-českých a česko-italských slovníků, přiblížit jejich chronologický vývoj, ale také nejvýznamnější autory v tomto oboru. Kromě úvodních kapitol obsahujících pojednání o lexikologii a lexikografii jako o teoretickém základu pro praktickou tvorbu slovníků, je do práce zařazeno též pojednání o italských učebnicích a příručkách, jejichž vydávání v zásadě sleduje vývoj a formování italianistky v českých zemích. Samotným jádrem je pak kapitola o tištěných i elektronických slovnících vydaných v letech 1890-2012. Po přiblížení vzorku 57 publikací, vytvořeného na základě souborných katalogů knihoven ČR, byla pozornost zaměřena na konkrétní slovníky, které mohou být svým charakterem zástupné i pro ostatní. U těchto příruček pak byl kladen hlavní důraz na jejich mikro- a makrostrukturu, díky kterým vynikly jejich případné nedostatky či naopak kladné aspekty. Porovnáním získaných informací bylo možné zhodnotit celkový koncept česko-italské lexikografie a možnosti uživatelů pro studium italského jazyka.
|
|
|
Představitelé venkovských elit na jihu Čech v 18. a 19. století. Společenská role křestních kmotrů a svědků svatebních obřadů.
PFLEGEROVÁ, Lucie
Cílem předkládané práce je přiblížit nejen konkrétní průběh svatebních a křestních obřadů ve venkovském prostředí, má také ukázat, jakou roli při těchto obřadech hráli jejich přímí účastníci, tedy kmotři a svatební svědci. Základní charakteristika celého vzorku zaznamenaných jedinců by pak měla umožnit zodpovězení otázky, zda v rámci malého vesnického společenství existovala její elitní vrstva, která měla zásadní podíl na jejím fungování. Nejdůležitějším pramenem pro zkoumání této tématiky se staly církevní matriky, které pro každou jednotlivou událost jmenovitě zaznamenávaly účast svědka křtu či svatby, jeho socio-profesní stav a geografický původ. Důležitou roli pak hrál fakt, jaké konkrétní nároky kladla tehdejší společnost na osoby účastnící se takto výjimečných událostí. Byla též zkoumána možnost, do jaké míry lze skrze kmotry a svatební svědky nahlédnou do smýšlení a fungovaní tehdejšího venkovského společenství. Charakteristikou socio-profesního zařazení a místa původu těchto osob vyplynulo, že výběr svědka křtu i svatby nebyl náhodný a podléhal mnoha zavedeným zvykům a pravidlům. Zvláště při volbě kmotra dítěte pak bylo více než zřejmé, že důležitým faktorem byly rodinné a přátelské vazby v rámci nejbližšího okolí jedince. Pro osoby svědčící právě uzavíranému sňatku bylo příznačné jejich dobré majetkové i sociální zázemí, při výběru svatebního svědka tedy hrála rozhodující roli možnost reprezentace novomanželů a jejich rodin v očích ostatních sousedů. Přiblížením konkrétních osob, které v rolích svědků nebo kmotrů vystupovaly nejčastěji, se potvrdilo, že i ve venkovském prostředí existoval malý okruh jedinců, které je možné charakterizovat jako místní elity. Zasazením těchto špiček společnosti do celkového kontextu mělo být prokázáno, zda a do jaké míry se tato velmi úzká skupina obyvatel vesnice vymezovala oproti ostatním. V rámci tohoto výzkumu se však spíše potvrdilo, že venkovský člověk byl limitován více geografickým než sociálním prostorem, a na příkladu osob účastnících se křtů a svateb je možné usuzovat, že jednotlivé vrstvy společnosti byly propojeny řadou skrytých rodinných a přátelských vazeb, které byly nezbytné pro její fungování.
|
host ::
RSS.