|
|
Ekonomické, sociální a environmentální aspekty chovu koní v oblasti Českokrumlovska
PEJCHOVÁ, Lea
Cílem práce bylo zjistit a porovnat ekonomické, sociální a environmentální souvislosti chovu koní v zájmových chovech a na zemědělských farmách hospodařících v oblasti Českokrumlovska. Formou případové studie byly porovnány farmy jak ekologického, tak konvenčního zemědělství, ať už chovají koně jako svou hlavní činností, anebo mají chov koní jen jako doplňkovou či zájmovou činnost. Hlavním kritériem pro porovnávání chovů byl způsob ustájení koní, přičemž byly rozlišeny tři stěžejní managementy (typy či strategie) chovu koní: 1. boxové individuální, popř. halové skupinové ustájení (celoroční nebo sezónní ? v mimovegetačním období), 2. celoroční pobyt na pastvinách, tzv. systém 24/7, 3. pobyt v boxu (hale) po větší či menší část čtyřiadvacetihodinového cyklu dne a noci a pobyt ve výběhu či na pastvině po zbývající část cyklu. Údaje o chovech koní (farmách) byly získávány prostřednictvím veřejně dostupných zdrojů a dotazníkového šetření. Do něho se zapojilo 10 respondentů a se dvěma dalšími chovateli koní byl proveden rozhovor, v jehož rámci jim byly položeny tytéž otázky jako v dotazníku rozeslaném elektronickou poštou. Výsledky práce opravňují k závěrům, že se základní managementy (typy či strategie) chovu koní liší: a) v ekonomických aspektech ? jako ekonomicky nejvýhodnější byl posouzen celoroční nepřetržitý pobyt koní na pastvinách, b) v sociálních aspektech ? z hlediska sociálních vazeb a souvislostí se jako nejlepší jeví typ individuálního boxového, popř. skupinového halového (tzv. volná stáj) ustájení s každodenním vyváděním koní na pastvinu či do výběhu a jejich návratem zpět, c) v environmentálních aspektech ? jako nejméně zatěžující životní prostředí byl vyhodnocen celoroční nepřetržitý pobyt koní na pastvinách, jehož environmentální vlivy jsou v kulturní i přírodě blízké krajině spíše pozitivní.
|
|
|
Porovnání učenlivosti u koní
PEJCHOVÁ, Lea
Cílem práce bylo porovnání učenlivosti u koní různého věku, pohlaví a plemenné příslušnosti. Schopnost koní učit se byla testována prostřednictvím tří cviků, a to přechodu přes plachtu, průchodu úzkým prostorem a hrabání přední nohou na povel. Dále byla testována paměť koní, tj. schopnost zapamatovat si naučené tři cviky a zopakovat je po dvouměsíční přestávce, během které prováděny nebyly. Ze získaných výsledků je patrné, že učenlivost koní je značná. Faktorem, který nejvíce ovlivňuje jejich učenlivost, je věk, protože byl zjištěn významný rozdíl v učenlivosti koní mladších čtyř let a koní starších. Bylo prokázáno, že čtyři koně, a to z věkové skupiny od 1 do 4 roků se učili snadněji než dalších 10 koní ze starších věkových skupin. Plemenná příslušnost je rovněž významným faktorem ovlivňujícím učenlivost koně. Cvik, jehož podstatou bylo projít neznámým terénem, se rychleji naučili koně chladnokrevných plemen nežli teplokrevných a např. zástupkyně plemene slovenský teplokrevník se ho nenaučila vůbec. Naopak cvik, jehož podstatou bylo ihned zareagovat na povel cvičitele a provést pohyb částí těla, si rychleji osvojili koně teplokrevných plemen nežli chladnokrevných. Jako nejméně důležitý faktor bylo vyhodnoceno pohlaví koní; bylo zjištěno, že valaši potřebují o něco nižší počet pokusů na zvládnutí všech tří cviků, rozdíl však byl jen nepatrný. Bylo potvrzeno, že paměť koní má vysokou úroveň, koně si naučené cviky pamatovali velice dobře i po dvouměsíční přestávce. Výsledky testů paměti koní v závislosti na jejich věku, plemenné příslušnosti a pohlaví jsou téměř shodné s výsledky testů učenlivosti.
|
host ::
RSS.