|
|
Environmental changes and human land-use interactions in ancient Thrace during the Iron Age: The impact of Greek colonization
Parvoničová, Lenka ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi environmentálními změnami a thráckou společností, jejíž rozvoj se odehrával v kulisách okolního přírodního prostředí, které procházelo v průběhu prvního tisíciletí př. n. l. zásadní proměnou. Od pozdní doby bronzové a rané doby železné byl detekován značně výraznější vliv činnosti člověka na krajinu, zejména se jedná o pěstování rostlin a pastevectví a s tím spojené odlesňování, související se zvyšujícím se sociálním a ekonomickým tlakem. Další fáze vývoje nastala v 7. století př. n. l., kdy byly v severním Egejském moři zakládány první řecké kolonie, a Thrákie se tak stala součástí makro-regionu Východního Středomoří. Vegetaci a její změny spojené s aktivitou člověka je možné zkoumat pomocí archeobotanických záznamů. Právě na základě identifikace a interpretace antropologických indikátorů lze pozorovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu se měnilo využívání krajiny a způsob obživy. Z geografického hlediska se paleoekologické a archeobotanické studie zahrnuté v této diplomové práci zaměřují především na vnitrozemí starověké Thrákie, tedy na území moderního bulharského státu. Rekonstrukce vývoje vegetace, struktury osídlení a strategie obživy je utvářena na základě komparativní metody výsledků pylových a makrozbytkových analýz získaných z lokalit datovaných...
|
|
|
Environmental changes and human land-use interactions in ancient Thrace during the Iron Age: The impact of Greek colonization
Parvoničová, Lenka ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi environmentálními změnami a thráckou společností, jejíž rozvoj se odehrával v kulisách okolního přírodního prostředí, které procházelo v průběhu prvního tisíciletí př. n. l. zásadní proměnou. Od pozdní doby bronzové a rané doby železné byl detekován značně výraznější vliv činnosti člověka na krajinu, zejména se jedná o pěstování rostlin a pastevectví a s tím spojené odlesňování, související se zvyšujícím se sociálním a ekonomickým tlakem. Další fáze vývoje nastala v 7. století př. n. l., kdy byly v severním Egejském moři zakládány první řecké kolonie, a Thrákie se tak stala součástí makro-regionu Východního Středomoří. Vegetaci a její změny spojené s aktivitou člověka je možné zkoumat pomocí archeobotanických záznamů. Právě na základě identifikace a interpretace antropologických indikátorů lze pozorovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu se měnilo využívání krajiny a způsob obživy. Z geografického hlediska se paleoekologické a archeobotanické studie zahrnuté v této diplomové práci zaměřují především na vnitrozemí starověké Thrákie, tedy na území moderního bulharského státu. Rekonstrukce vývoje vegetace, struktury osídlení a strategie obživy je utvářena na základě komparativní metody výsledků pylových a makrozbytkových analýz získaných z lokalit datovaných...
|
|
|
Římská vojenská přítomnost v Západní poušti
Parvoničová, Lenka ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Práce popisuje environmentální vývoj Západní poušt v dob p ibližn od 1. do 6. století, kdy byl Egypt jednou z ímských provincií. Problematika zahrnuje stru nou charakteristiku ímského klimatického optima spolu s geologickými a hydrologickými podmínkami. Oázy Západní poušt p edstavovaly jediné obyvatelné oblasti v tehdy již hyperaridním prost edí. Zde se vyskytovala rozmanitá vegetace, a dokonce bylo možné provozovat zem lství. Práce je založena na rešerši písemných pramen a literárních zdroj , shrnující historické, archeologické a p írodov dné informace o p ítomnosti ímské armády západn od Nilu. Taktéž sleduje vztah mezi ímským osídlením v poušti a klimatickými zm nami, respektive reakce na jejich vzájemné p sobení. Klí ková slova: Egypt, Západní pouš , environment, vegetace, klima, manaváry, poušt , oázy, Síwa, Bahríja, Faráfra, Dáchla, Chárga, ímské pevnosti, sídlišt , pouštní cesty, podzemní voda.
|
|
|
Holocénní vlhká fáze v severní Africe: Geoarcheologická studie vztahu klimatu a lidského osídlení
PARVONIČOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce rešeršním způsobem seskupuje informace o paleoenvironmentalní a archeologické situaci na Sahaře v raném a středním holocénu. Období s výrazně vlhkými podmínkami se nazývá holocenní klimatické optimum a trvalo přibližně do cca 5500 cal. BP. Na archeologických lokalitách práce sleduje vývoj lidského osídlení reflektující tyto klimatické změny. Lidská populace reagovala na příznivé klima rozšířením osídlení po téměř celém území dnešní pouště. Na základě dochovaných artefaktů a ekofaktů lze tyto skupiny identifikovat jako lovce a sběrače, kteří se postupně proměňují v pasteveckou a zemědělskou společnost. Studie se soustředí na východní Saharu a obecný přehled vychází z analýz konkrétních lokalit nacházejících se v Egyptě, Súdánu, Libyi a Čadu.
|
host ::
RSS.