Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnost tvorby krasových kanálů v oblasti mezi povodími Úštěckého a Košáteckého potoka a vymezení povodí hlavních skupin pramenů
Pátek, Karel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, v jakém rozsahu podléhají rozpadu a krasovění horniny tvořící výchozy v oblasti mezi povodími Ústěckého a Košáteckého potoka. To bylo studováno pomocí kyselého loužení. Ve zkoumané oblasti jsou jedny z nejdůležitějších zásob podzemní vody v České republice a porozumění lokálním podmínkám je klíčové pro správné hospodaření s podzemní vodou. Byly odebírány vzorky ze skalních výchozů v okolí Košáteckého potoka a metodou loužení vzorků v 10 % roztoku HCl byl stanoven podíl rozpustné složky, rozpadavost, hustota a porozita. Obecně bylo pozorováno, že při malém podílu rozpustné složky byla rozpadavost vzorků během loužení malá, ale zvyšovala se porozita vzorků. Při podílu rozpustné složky nad 40 % se u většiny vzorků začala objevovat rozpadavost alespoň 50 %. Výsledky prokázaly, že se v zájmové oblasti nacházejí vrstvy s vysokým podílem rozpustné složky a vysokou rozpadavostí, které se mohou podílet na vzniku krasových preferenčních cest. Takové vrstvy jsou tenké a obklopené mocnějšími vrstvami kvádrových pískovců. Ve druhé části práce bylo s využitím nové mapy základního odtoku, naměřených průtoků a odběrů podzemní vody odhadnuto rozložení hydrogeologických povodí na základě hydrologické bilance. Rozložení povodí bylo porovnáno s existujícím numerickým modelem z projektu...
Metody stanovení evapotranspirace v mokřadech a spotřeba podzemní vody evapotranspirací mokřadů v povodí Liběchovky a Pšovky
Pátek, Karel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Práce se věnuje studiu evapotranspirace v mokřadech. Teoretickou částí je přehled metod, které se používají pro určování evapotranspirace s důrazem na ty, které lze využít v mokřadech. Experimentální částí je stanovení velikosti evapotranspirace v mokřadech horní Pšovky a Liběchovky. Bylo pozorováno pravidelné denní kolísání průtoku a hladiny podzemní vody v důsledku evapotranspirace. Vliv evapotranspirace závisel na průměrné denní teplotě a denním úhrnu slunečního svitu. Z velikosti kolísání průtoku bylo zjištěno, že ve studovaném mokřadu může maximální denní evapotranspirace v teplých slunečných dnech snižovat průtok o 32%. Maximální objem odpařené vody odvozený z kolísání průtoku dosahoval 86% potenciální evapotranspirace vypočtené pro studovaný mokřad pomocí Oudinovy metody. S pomocí Potenciální evapotranspirace v mokřadech v povodí Liběchovky může v letních měsících snižovat průtok Liběchovky podobně citelně jako odběry podzemní vody.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.