|
|
Degradovatelnost vybraných mykotoxinů metodou in vitro
Páleníková, Ivana
Tato diplomová práce je zpracovaná na téma degradovatelnost vybraných mykotoxinů metodou in vitro. První část práce se zabývá charakteristikou plísní (mikrokycety), produktů jejich sekundárního metabolismu - mykotoxiny, maskovanými mykotoxiny, vlivem mykotoxinů na zdraví skotu a prasat. V závěru literárního přehledu se zaměřuje na možnosti degradace mykotoxinů a metabolismem u skotu. Ve druhé části je popsána vlastní práce zabývající se stravitelností vybraných druhů mykotoxinů v bachorové tekutině metodou in vitro. Do pokusu byly zařazeny tři skupiny ječmenů s rozdílným fungicidním ošetřením. První skupina sloužila jako kontrolní bez fungicidního ošetření. Druhá skupina ječmene (varianta A) byla ošetřena přípravkem Hutton (0,8 l/ha, v BBCH 36) + Zantara (1,5 l/ha, v BBCH 65). Třetí skupina ječmenů (varianta B) byla ošetřena pomocí kombinace Hutton (0,8 l/ha, v BBCH 36) + Prosaro EC250 (0,75 l/ha, v BBCH 65). V původní hmotě ječmenů byla stanovena hladina deseti mykotoxinů. Následně byly vzorky inkubovány v přístoji Daisy II po dobu 24 hodin. K inkubaci byly použity enzymy celuláza a pepsin. V inkubační tekutině byly stanoveny následující mykotoxiny: dexynivalenol, zearalenon, deoxynivalenol-3-glukosid a 3-acetyl-deoxynivalenol. U varianty A byla hladina dexynivalenolu vyšší o 36 %, zearalenonu o 2%, deoxynivalenol-3-glukosid o 12% a 3-acetyl-deoxynivalenol o 39 %. Nejnižší koncentrace uvedených mykotoxinů byly nalezeny u varianty B. Hladina deoxynivalenolu byla nižší o 19 %, zearalenonu o 30 %, deoxynivalenol-3-glukosid o 37 % (P<0,05) a 3-acetyl-deoxynivalenol byl vyšší o 12 % v porovnání s kontrolní skupinou. Z dosažených výsledků je patrné, že fungicidní ošetření a trávící enzymy mohou eliminovat přechod mykotoxinů do inkubační (bachorové) tekutiny a tím snížit riziko zatížení organismu těmito toxiny.
|
|
|
Mykotoxiny v silážích
Páleníková, Ivana
Tato bakalářská práce je zpracovanou textovou rešerší na téma mykotoxiny v silážích. První část práce se zabývá charakteristikou plísní (mikromycety) a produktů jejich sekundárního metabolismu -- mykotoxiny, které negativně ovlivňují živočišnou výrobu, včetně dopadů na zdraví zvířat a lidí. Ve druhé části jsou zahrnuty jednotlivé kroky předcházející fermentaci siláže, které mohou ovlivňovat výskyt plísní, respektive mykotoxinů v konečné siláži -- termín sklizně, obsah sušiny, délka řezanky, aplikace aditiv, plnění a dusání silážních žlabů, zakrývání siláží ve vztahu k mykotoxinům. Dále se zabývá stručným popisem nejpoužívanějších pícnin a dopady při nedodržení technologického postupu.
|
host ::
RSS.