|
|
Příprava růstového faktoru TGF-β3 s coiled-coil kotvou
Otépka, Tomáš ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Růstové faktory představují skupinu významných látek metabolismu organismů. Jedná se o signální molekuly, které kontrolují aktivitu buňky na endokrinní, parakrinní nebo autokrinní úrovni. Jsou klíčovým prostředníkem vázajícím se na receptory buňky, čímž spouští kaskádu reakcí vedoucí k regulaci genetické transkripce v jádře buňky a stimulaci buněčné odpovědi. Růstové faktory ovlivňují řadu fyziologických funkcí jako buněčnou proliferaci, diferenciaci a hojení tkání. Využití růstových faktorů se nabízí například v regenerativní medicíně. Za obdobným účelem byla zahájena výzkumná práce na přípravu růstového faktoru TGF-β3 s možným připojením na polymerní nosič pomocí coiled-coil kotvy. Tato práce se zabývá rekombinantní produkcí TGF-β3, resp. jeho obdoby spojené s peptidem asociovaným s latencí (LAP) a aplikací některé z technik, která by byla využitelná pro záměr této práce, tedy k připojení proteinu k polymernímu nosiči na bázi aminokyselin. Vzhledem ke strukturní komplexitě, se kterou se růstové faktory fyziologicky z buněk uvolňují, příprava růstových faktorů s coiled-coil kotvou in vitro představuje na poli rekombinantní exprese proteinů neprobádanou výzvu. V našem expresním systému buněčné linie HEK293T bylo možné připravit latentní formu LAP-TGF-β3, pro niž byla ověřena biologická aktivita na...
|
|
|
Elektrochemický výzkum nových redoxních indikátorů pro detekci poškození DNA
Otépka, Tomáš ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zkoumání nových redoxních systémů, které by bylo možné využít pro detekci poškození DNA na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE). Jako slibné se nabízely komplexy 1,10-fenantrolinu (phen) a iontů přechodných kovů. Konkrétně byly provedeny pokusy s komplexy kobaltaných iontů a phen, jejichž příprava byla provedena slitím roztoků obou složek v příslušném poměru. Chování komplexů v této směsi bylo porovnáno se syntetizovaným komplexním kationtem [Co(phen)3]3+ , a to jednak s využitím voltametrické techniky, jednak spektrofotometricky pomocí UV/VIS spektrofotometrie. Analýzy na m-AgSAE probíhaly s využitím techniky diferenční pulsní voltamerie (DPV) ve vodném prostředí. Jako základní elektrolyt byl zvolen 0,1 mol.dm-3 KCl, který poskytoval nejširší potenciálové okno v katodické oblasti potenciálů. Nízkomolekulární DNA z lososího spermatu byla využita v následujícím modifikační kroku pro vytvoření modifikované elektrody. Poškození DNA bylo provedeno vystavením takto připraveného biosenzoru UV-C záření o vlnové délce 254 nm. Poškozená DNA naadsorbovaná na m-AgSAE byla testována pomocí DPV v elektrochemické cele obsahující ionty Co2+ nebo komplex Co2+ a phen, obojí o koncentraci 1.10-3 mol.dm-3 . Na získaných voltamogramech byla sledována...
|
host ::
RSS.