|
|
Matti Suuronen a plastová architektura šedesátých let
Opěla, Jan ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním tématem, kterým se bakalářská práce zabývá je plastová architektura 60. let 20. století. Cílem mé práce bylo vyzdvihnout tvorbu finského architekta Matti Suuronena, zejména pak jeho nejznámější domek Futuro. Dále jsem se pokusil tento druh tvorby zasadit do náležitého dějinného kontextu a poukázat na jeho hlavní komponenty, kterými jsou variabilita, mobilita, prefabrikace a do jisté míry i určitá tvarová předurčenost vycházející z podstaty plastů. Zmiňuji zde kromě Suuronenových i několik jiných s tématem práce souvisejících projektů.
|
|
|
Pavel Pánek a české lisované sklo šedesátých a sedmdesátých let 20. století
Opěla, Jan ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Hubatová - Vacková, Lada (oponent)
Hlavním posláním této práce je představit sklářského výtvarníka Pavla Pánka, zařadit jej do patřičného historického kontextu a seznámit s některými nepublikovanými návrhy či skicami, které zůstaly skryty širší veřejnosti. První kapitola je cele věnována stručné historii lisovaného skla se zmínkou o lisovacím kroužku, který v této technologii hraje důležitou roli. Jeden z prvních úseků práce se zabývá klíčovými momenty života Pavla Pánka. Důležitou roli zastává část, kde popisuji Pánkova díla, která jsem shledal buď zajímavými, nebo významnými pro vývoj lisovaného skla. U některých děl uvádím stručný popis dané technologie. Snažím se zdůraznit Pánkovu nevyčerpatelnou nápaditost a znalost technik, které daly vzniknout některým z jeho nejlepších kusů. Zdá se, že svým způsobem byl Pánek do určité míry předurčen vyrůst v sochaře velké prozíravosti a to zejména díky svému odbornému školení. Jelikož Pánkovo jméno v současné době čelí křivým nařčením z plagiátorství a krádeže cizího nápadu, musel jsem zařadit i apologetickou kapitolu. Práci uzavírám poznáním, že Pánek ztělesňoval jednu z nejvíce experimentálně založených osobností v moderní historii českého lisovaného skla.
|
|
|
Pavel Pánek a české lisované sklo šedesátých a sedmdesátých let 20. století
Opěla, Jan ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Hubatová - Vacková, Lada (oponent)
Hlavním posláním této práce je představit sklářského výtvarníka Pavla Pánka, zařadit jej do patřičného historického kontextu a seznámit s některými nepublikovanými návrhy či skicami, které zůstaly skryty širší veřejnosti. První kapitola je cele věnována stručné historii lisovaného skla se zmínkou o lisovacím kroužku, který v této technologii hraje důležitou roli. Jeden z prvních úseků práce se zabývá klíčovými momenty života Pavla Pánka. Důležitou roli zastává část, kde popisuji Pánkova díla, která jsem shledal buď zajímavými, nebo významnými pro vývoj lisovaného skla. U některých děl uvádím stručný popis dané technologie. Snažím se zdůraznit Pánkovu nevyčerpatelnou nápaditost a znalost technik, které daly vzniknout některým z jeho nejlepších kusů. Zdá se, že svým způsobem byl Pánek do určité míry předurčen vyrůst v sochaře velké prozíravosti a to zejména díky svému odbornému školení. Jelikož Pánkovo jméno v současné době čelí křivým nařčením z plagiátorství a krádeže cizího nápadu, musel jsem zařadit i apologetickou kapitolu. Práci uzavírám poznáním, že Pánek ztělesňoval jednu z nejvíce experimentálně založených osobností v moderní historii českého lisovaného skla.
|
|
|
Matti Suuronen a plastová architektura šedesátých let
Opěla, Jan ; Biegel, Richard (oponent) ; Klimešová, Marie (vedoucí práce)
Hlavním tématem, kterým se bakalářská práce zabývá je plastová architektura 60. let 20. století. Cílem mé práce bylo vyzdvihnout tvorbu finského architekta Matti Suuronena, zejména pak jeho nejznámější domek Futuro. Dále jsem se pokusil tento druh tvorby zasadit do náležitého dějinného kontextu a poukázat na jeho hlavní komponenty, kterými jsou variabilita, mobilita, prefabrikace a do jisté míry i určitá tvarová předurčenost vycházející z podstaty plastů. Zmiňuji zde kromě Suuronenových i několik jiných s tématem práce souvisejících projektů.
|
host ::
RSS.