|
|
Hostility, population sorting, and backwardness: quasi-experimental evidence from the Red Army after WWII
Ochsner, Christian
Does a short episode of conflict or exposure to hostile troops cause regional economic backwardness, and if so, why and how does it persist? I answer these questions by exploiting economic differences across the idiosyncratic and short-lived line of contact between the Red Army and the Western Allies in South Austria at the end of WWII. Spatial regression discontinuity estimates show that hostile presence of the Red Army for 74 days caused an immediate relative population decline of around 12%, amplified to 25% by today. Age-specific migration patterns and subsequent fertility differences explain the multiplying effects. Sector development and measures of local labor productivity in 2011 also lag behind in regions briefly seized by the Red Army, likely driven by skill-specific migration and hampered investment patterns after WWII. The findings provide novel insights into the long-run effects of wars and conflicts, and point to the isolated role of the Red Army’s hostile actions after WWII to understand the European economic East-West divide.\n
|
|
|
Exogenous Crises and Technology Adoption: Evidence from the Effect of COVID-19 on FinTech Adoption
He, Tao ; Ochsner, Christian (vedoucí práce) ; Zacchia, Paolo (oponent)
ii Abstrakt Mohou exogenní krize ovlivnit přijetí technologií, a pokud ano, jak? V této diplomové práci studuji, zda by krize v oblasti veřejného zdraví, pandemie COVID-19, mohla ovlivnit adopci finančních technologií jednotlivci. Kombinuji zdravotní šok pandemie a politické reakce vlád k měření intenzity vystavení země COVID-19. Používám strategii instrumentálních proměnných (IV) využívající počet letišť a čas prvního potvrzeného případu COVID k měření intenzity pandemické expozice v dané zemi. Navíc používám k identifikaci kauzálního účinku expozice pandemie metodu difference-in-difference (DiD). Přitom kombinuji IV a DiD přístupy pro další identifikaci. Výsledky ukazují, že vyšší intenzita expozice pandemii má pozitivní vliv na přijetí finančních technologií. Tyto účinky na přijetí finančních technologií lze připsat zvýšeným obavám a strachu jednotlivců z pandemické situace, která je motivuje k přijetí finančních technologií. Výsledky této práce poskytují cenné poznatky dopadu COVID-19 na společnost a objasňuje proces přijetí technologie v kontextu krize v oblasti veřejného zdraví. Klíčová slova: Adopce technologií, Pandemie COVID-19, Finanční technologie JEL kódy: I18, O14, O16, O33
|
|
|
Effects of one school meal program on mothers' labor supply: Evidence from China
Liu, Sijia ; Menzel, Andreas (vedoucí práce) ; Ochsner, Christian (oponent)
Zapojení žen na trhu práce je spojeno se zlepšením blahobytu matek a také přispívá k blahobytu příští generace. Využívám metodu difference-in-differences (DID) k odhadu dopadů čínského programu školního stravování na zapojení matek na trhu práce. Zjišťuji, že matky mohou pracovat déle, když jsou děti součástí školního obědového programu, a zároveň zjišťuji, že tento program nemění zaměstnanecký status matek (pracovat nebo nepracovat). Přesněji, program výrazně prodlužuje jejich týdenní pracovní dobu, tedy o 9 %--13 %. Tato práce může přispět k zavedení rozumných vládních politik na podporu míry účasti žen na trhu práce. Klíčová slova Program školního stravování, Zapojení matek na trhu práce Název práce Dopady programu školního stravování na zapojení matky na trhu práce: Analýza v kontextu Číny
|
host ::
RSS.