|
|
Teorie attachmentu a jeho využití v sociální práci
OPELKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na téma teorie attachmentu a jeho využití v sociální práci. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda jsou sociální pracovnice seznámeny s problematikou vývojových stadií raného dětství, teorií attachmentu a jejím využitím v praxi. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury. Jedná se především o literaturu obsahující pojmy typologie a poruchy attachmentu, ústavní výchova, náhradní rodinná péče nebo pojem sociální pracovník. Je zde uvedena i literatura vývojové a sociální psychologie, která se zabývá psychosociálním vývojem raného dětství a rodinou jako významným socializačním činitelem. Pro zpracování praktické části bakalářské práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu. Data byla získána technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor se skládal z osmi otázek. Výsledným zjištěním bylo, že sociální pracovnice OSPOD získávají znalosti ohledně vývojových stadií raného dětství v rámci svého povinného vzdělávání. S teorií attachmentu se v rámci profesního vzdělávání ale nesetkávají. Z výzkumu je zjevné, že si o uvedené teorii dohledávají informace individuálně, především z odborné literatury a webových stránek. V rámci praxe tuto teorii využívají pouze při vyhodnocování potřeb dítěte. Co se týče terapeutických metod, které teorie attachmentu využívají, klienti jsou v takovém případě odkázáni na odborné pracovníky či pracoviště, neboť v rámci poskytování sociálně právní ochrany dětí není v možnostech a ani schopnostech pracovníků OSPOD terapeutické metody aplikovat. Tato práce slouží jako informační zdroj o teorii attachmentu, určený sociálním pracovnicím s důrazem na jeho využívání.
|
|
|
Krizové prvky v rozvíjení kulturní identity příslušníků minorit v české majoritní skupině
OPELKOVÁ, Tereza
Tato práce se zabývá krizovými prvky v rozvíjení kulturní identity příslušníků minorit v české majoritní skupině. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, k jakým krizovým situacím došlo v Evropě od začátku 20. století mezi minoritní a majoritní společností až do dnešní doby a jaký zaujímá česká společnost postoj k menšinám. Práce je rozdělena celkem do 8 částí. První kapitola vytyčuje základní pojem kultura, kde je popsán její vznik a vývoj. Ve druhé kapitole jsou objasněny další pojmy jako kulturní identita, česká identita a její charakter dále kulturní pluralita, pod kterou spadá kulturní výchova a kulturní krize. Třetí kapitola je věnována předsudku. Ve čtvrté kapitole je popsaná multikulturalita, soužití multikultur v ČR, její legislativní stránka a jsou vymezeny zde základní pojmy spjaté s multikulturalitou. Pátá kapitola je zaměřená na osm nejrozšířenějších minoritních skupin trvale žijících na území České republiky. V šesté a sedmé kapitole je popsán vývoj evropské krize od 20. století vyvolané světovými válkami, až po dnešní uprchlickou krizi. Poslední osmá kapitola je věnována veřejnému diskurzu, který je zaměřený na názory vysoce postavených českých a slovenských politiků a to prezidenta České republiky Miloše Zemana, českého premiéra Bohuslava Sobotky, vysokoškolského učitele Martina Konvičky, slovenské političky Magdy Vášáryové a bývalého politika Miroslava Sládka. Nakonec jsou porovnány jejich rozlišné názory na danou situaci.
|
host ::
RSS.