|
|
Zdravotní a sociální aspekty práce v privátním sexbyznysu
ONDRÁŠEK, Stanislav
Privátní sexbyznys v současnosti představuje velmi rychle expandující oblast sexbyznysu, která je zároveň velmi obtížně přístupná. Působení v sexbyznysu obecně nese s sebou značná rizika a dopady, se kterými se musí osoby poskytující sexuální služby každodenně vypořádávat a které významně ovlivňují jejich zdravotní a sociální oblast. Předkládána disertační práce se zabývá vybranými zdravotními a sociálními aspekty práce v privátním sexbyznysu. Hlavní cíle disertační práce byly: 1. Analyzovat, zda se ženy pracující v privátním sexbyznysu nachází v sociální izolaci a jaké jsou její projevy; 2. Analyzovat faktory ovlivňující setrvání v sexbyznysu a vstup na legální trh práce; 3. Analyzovat jaké způsoby preventivních aktivit ve vztahu ke zdraví cílová skupina volí; 4. Zjistit v jaké míře se ženám pracujícím v privátním sexbyznysu dostává sociální opory od jejich okolí. Dílčím cílem disertační práce bylo analyzovat vývoj nabídky privátních sexuálních služeb v Jihočeském kraji a Praze. Stanovené cíle byly dosaženy smíšenou výzkumnou strategií s využitím kvalitativních a kvantitativních metodologických postupů. Výzkumné šetření probíhalo částečně v rámci projektu s názvem Životní styl žen v privátním sexbyznysu a jejich (sebe)reflexe, který byl finančně podpořen Grantovou agenturou Jihočeské univerzity pod evidenčním číslem GAJU č. 029/2016/S. Sběr kvalitativních dat byl uskutečněn metodou dotazování a kombinací technik biograficko-narativního a polostrukturovaného interview. Sběr kvantitativních dat metodou dotazování a technikou standardizovaného dotazníku Duke-UNC Functional Social Support Questionnaire (FSSQ). Základní soubor představovaly privátní sexuálních pracovnice z Jihočeského kraje a Prahy (N=37). Komparační soubor, pro analýzu sociální opory, byl tvořen pouličními sexuálními pracovnicemi (N=40). Získané výsledky byly zpracovány kvalitativními a statistickými analytickými metodami. Z kvalitativní části výzkumu bylo zjištěno, že privátní sexuální pracovnice se setkávají v různé míře se sociální izolací manifestovanou narušenou a zredukovanou sociální sítí. Dále bylo zjištěno, že při poskytování sexuálních služeb využívají v rámci prevence sexuálně přenosných nemocí ochranu, přičemž v případě stálé klientely, nebo příplatku nikoliv. Analýza subjektivních faktorů ovlivňující setrvání v sexbyznysu ukázala shodnou percepci sexbyznysu jako práce nebo zaměstnání, které je zároveň svobodné. Zmiňovaná svoboda je však velmi ovlivněna racionalizací sexuálních pracovnic. Společným identifikovaným rysem privátních sexuálních pracovnic je také zkreslená percepce legální práce, z důvodu negativních, či žádných zkušeností. Subjektivním a zároveň objektivním faktorem je finanční aspekt, kdy sexbyznys poskytuje vysoké a rychlé výdělky. Z hlediska objektivních faktorů se jedná převážně o vzdělání a omezenou, či absentující délku praxe na legálním trhu práce. Na základě analýzy kvantitativních dat byl zjištěn statisticky významný vliv délky působení v sexbyznysu na míru sociální opory u privátních sexuálních pracovnic. Statisticky významný rozdíl byl nalezen v komparaci s pouličními sexuálními pracovnicemi, kdy míra sociální opory je u privátních sexuálních pracovnic vyšší. Disertační práce poskytuje vhled do problematiky privátního sexbyznysu, který představuje velmi málo probádanou oblast. Výsledky disertační práce nelze generalizovat, z důvodu nereprezentativního výzkumného vzorku, ale mohou být využity organizacemi pracujícími s touto cílovou skupinou, pro cílenou odbornou pomoc a intervenci. Výsledky jsou taktéž využitelné pro další výzkumné studie v oblasti poskytování sexuálních služeb, resp. sexbyznysu.
|
|
|
Zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad"
ONDRÁŠEK, Stanislav
Diplomová práce s názvem "Zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad" " vznikla proto, že v dnešní době jsou sociálně vyloučené lokality stále častěji v hledáčku výzkumníků, badatelů a v neposlední řadě i médií. Obyvatelům sociálně vyloučených lokalit se dostává od jejich sousedů ve většině případů slovního napadání a celkově nezájmu. Lokality dostávají i různé přezdívky, jako "dům hrůzy" nebo "cikánské ghetto". V teoretické části práce jsou postupně popsány a vysvětleny základní pojmy a jevy, které se k tématu diplomové práce vztahují. Takovými pojmy a jevy jsou např. sociální vyloučení a jeho dopady na život jedinců, kterých se týká, nebo příčiny vzniku sociálně vyloučených lokalit a jaké osoby jsou sociálním vyloučením ohroženy. Dále je v teoretické části popsána zdravotní situace osob žijících v sociálně vyloučené lokalitě obecně. Jsou zde uvedeny i základní pojmy, které se ke zdravotní situaci vážou jako kvalita života a determinanty, které ovlivňují a podmiňují zdraví. V poslední části teorie je uvedená jaká zaměstnanost a ekonomická situace osob v sociálně vyloučené lokalitě se zaměřením na nezaměstnanost, pracovní úrazy a vliv nezaměstnanosti na zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat jaká je zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad" a dílčím cílem bylo zjistit, jaké vztahy mají obyvatelé z exkludované lokality "Stalingrad" se svými sousedy, kteří žijí v blízkosti lokality. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zněly: VO1: Jaká je životní historie osob v exkludované lokalitě "Stalingrad" ve zdravotně sociálním kontextu? VO2: Existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad"?. Ve výzkumné části práce je charakterizován výzkumný soubor, který tvořili dva informanti ze sociálně vyloučené lokality "Stalingrad" a tři sousedi, kteří žijí poblíž této lokality. Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní strategie a konkrétně se jednalo o narativní rozhovory. Před začátkem rozhovoru byli informanti seznámeni s cílem rozhovoru a s jeho průběhem a byli ubezpečeni, že rozhovory jsou zcela anonymní a že budou použity pouze pro účely diplomové práce. Bylo stanovené téma rozhovoru pro osoby žijící v exkludované lokalitě "Stalingrad", které jsem stanovil otázkou "Vyprávějte mi o Vašem životě na "Stalingradu" od doby, co jste se nastěhoval/a až do teď.". Pro osoby žijící v blízkosti lokality bylo téma stanoveno otázkou "Vyprávějte mi o Vašich vztazích se sousedy ze "Stalingradu". Rozhovory byly doslovně přepsány a poté analyzovány pomocí otevřeného kódování a axiálního kódování. V diskuzní části byly zjištěné informace porovnány s výzkumy a dostupnou literaturou. Výsledky práce jsou takové, že zdravotní situace těchto osob ze "Stalingradu" je ztížena zejména díky fyzicky náročné práci (práce v lese, ve stavební firmě, autoservisu). Na zdravotní situaci se podepsaly i pracovní úrazy, které utrpěl informant a jeho kamarád. Tyto úrazy se bezesporu trvale podepsaly i na kvalitě života těchto osob. Potenciálním ohrožením zdravotního stavu je vlhkost, která se do obydlí dostává kvůli zničené struktuře garáže. Sociální situace je taková, že informant má kvůli vysokým výdajům tři zaměstnání, které mají ale náročnou pracovní dobu. Do sociální situace zasahuje i fakt, že obyvatelé "Stalingradu" musí do práce dojíždět a také to, že musí investovat větší finanční obnos do opětovné rekonstrukce obydlí. V minulosti se objevily určité konflikty a problémy s přijetím obyvatel "Stalingradu" do vesnické komunity.V závěru práce je zmíněné možné využití této práce. Práce může být nápomocna pro sociální pracovníky nebo romské koordinátory při řešení zdravotní a sociální situace osob žijících ve zkoumané lokalitě.
|
|
|
Socioekonomická stratifikace žáků na druhém stupni základních škol
ONDRÁŠEK, Stanislav
Tato bakalářská práce s názvem "Socioekonomická stratifikace žáků na druhém stupni základních škol" poukazuje na problematiku sociální stratifikace resp. socioekonomické stratifikace a s ní spojené dopady na oběti. Obecně vzato se pedagogický sbor zaměřuje na šikanu a to konkrétně na fyzickou šikanu, ale už se moc nezaměřují na psychickou šikanu, která je se socioekonomickou stratifikací spojená. V teoretické části jsou postupně popsány základní pojmy, které se k bakalářské práci vztahují jako např. malá sociální skupina, skupinové konflikty, moc a její využití ve společnosti nebo sociální zabezpečení. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou žáci na druhém stupni z důvodů socioekonomické stratifikace stigmatizováni a na základě tohoto cíle byla stanovena hypotéza: "Na druhém stupni základních škol se vyskytuje stigmatizace žáků z důvodu socioekonomické stratifikace.". Ve výzkumné části této práce je charakterizován výzkumný soubor, který tvořili žáci ze ZŠ Volary a ZŠ Bezdrevská v Českých Budějovicích. Výzkum byl složen z celkem 216 respondentů, z toho bylo 122 dívek a 94 chlapců. Respondenti byli osloveni skrze výchovné poradce na školách a poté jim byl rozdán dotazník, který obsahoval 13 otázek. Po vyhodnocení dotazníků byla data zpracována do grafů a pro ověření hypotézy byl použit chí kvadrát test. Stanovená hypotéza se na základě výpočtů nepotvrdila. V diskusi jsou výsledky z výzkumu porovnány s literaturou, která se problematikou sociální stratifikace zabývá. V závěru práce je uvedené jaký přínos může tato bakalářská práce mít a i možný řešení jako např. pořízení školních uniforem.
|
host ::
RSS.