Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Laboratorní diagnostika Helicobacter pylori
OBERMAJEROVÁ, Jana
Helicobacter pylori je gramnegativní zakřivená bakterie, ke svému růstu potřebuje mikroaerofilní prostředí a CO2. Z biochemických vlastností je důležitá produkce ureázy, katalázy, alkalické fosfatázy a fosfolipázy a dalších enzymů. Helicobacter pylori kolonizuje žaludeční sliznici v oblasti antra, při masivní infekci může přecházet i do těla žaludku. Podílí se na rozvoji zánětu žaludeční sliznice a to především sliznice antra, který ve většině případů přechází do chronické fáze. Podílí se na rozvoji peptického vředu duodena a žaludku, je prokázána souvislost s karcinomem a MALT lymfomem žaludku. K diagnostice infekce Helicobacter pylori slouží invazivní a neinvazivní metody. Pro invazivní metody je nutné odebrat bioptický vzorek žaludeční sliznice, který je určený pro histologické nebo mikrobiologické vyšetření. Mezi mikrobiologické metody patří mikroskopické vyšetření, rychlý ureázový test a kultivační vyšetření. Neinvazivní metody (dechový test, průkaz antigenu ve stolici) se zpravidla používají pro ověření eradikační léčby infekce. Tématem práce bylo porovnání jednotlivých mikrobiologických vyšetřovacích metod ? mikroskopie, kultivace a rychlého ureázového testu, které se pro diagnostiku Helicobacter pylori používají na Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. Materiálem byly bioptické vzorky žaludeční sliznice zaslané na Pracoviště bakteriologie v roce 2011. Vzorky byly nejčastěji odebírány na Gastroenterologickém oddělení a Dětském oddělení. Každý bioptický vzorek se vždy rozdělil na tři části pro jednotlivé metody. Z části vzorku se zhotovil mikroskopický preparát. K obarvení dle Grama se použil barvicí automat - systém MIRASTAINER?. Při pozorování v optickém mikroskopu (imerzním systémem při zvětšení 1000×) byly v případě pozitivního nálezu patrné štíhlé esovitě zahnuté gramnegativní tyčinky. Další část vzorku se použila pro ureázový test dle Christensena v tekutém médiu. Test se vyhodnotil následující den, pro pozitivitu svědčilo zčervenání média. Zbylá část vzorku se použila pro kultivační vyšetření. Materiál se naočkoval na diagnostickou kultivační půdu HPFA od firmy fa Dulab a souběžně na neselektivní krevní agar (pro vyloučení kontaminující flóry). Kultivace probíhala v mikroaerofilní atmosféře (docílilo se v LAS systému) 5-7 dní při 37 °C. V případě pozitivního kultivačního nálezu (pro H. pylori jsou typické drobnější, našedlé a částečně transparentní kolonie) se testovala citlivost k antibiotikům. Na Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. bylo v roce 2011 vyšetřeno 599 bioptických vzorků žaludeční sliznice. Infekce Helicobacter pylori byla prokázána u 161 pacientů. Z výsledků práce vyplývá, že citlivost kultivačního vyšetření je srovnatelná s mikroskopií. Nejnižší citlivost měl ureázový test. Infekce byla diagnostikována nejčastěji ve věkové skupině 40-59 let, z toho bylo 47,5 % mužů a 52,2 % žen. U 137 kmenů Helicobacter pylori byla stanovena citlivost k vybraným antibiotikům. 42 % kmenů bylo rezistentních k metronidazolu a 18 % kmenů k azitromycinu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.