Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Associations of morphometric and metabolic biomarkers with cognitive impairment in Alzheimer's disease and Lewy body dementias
Nedelská, Zuzana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Nevrlý, Martin (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Asociace morfometrických a metabolických biomarkerů s kognitivním postižením u Lewy body a Alzheimerovy demence Abstrakt Syndrom demence představuje významnou zdravotnickou a socioekonomickou výzvu. Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější příčinou demence. Demence s Lewyho tělísky (DLB) představuje druhou nejčastější neurodegenerativní demenci. Obě demence jsou však heterogenní množiny vyvíjející se v klinicko-patologickém kontinuu, přičemž tato kontinua se mohou vzájemně překrývat. Metody, které by umožnily vytipování či přímou identifikaci osob s rizikem rozvoje AD demence či DLB v časných klinických nebo dokonce preklinických stadiích jsou v centru zájmu. Včasné nefarmakologické a symptomatické farmakologické intervence či nově vyvíjené biologické formy terapie AD jsou účinnější v časnějších stadiích než u klinicky plně rozvinutého syndromu demence. Předpokladem pro efektivní intervenci je její zacílení na nejvíce vnímavou populaci, včasný záchyt, diferenciální diagnostika, pochopení průběhu nemoci a léčba komorbidit. První, obecná, část disertace je formou přehledného referátu o AD a DLB. Druhá, výzkumná, část práce shrnuje výsledky výzkumu autorky disertace. Hlavní cíle výzkumné práce byly tyto tři: za prvé, aplikace testů experimentální neuropsychologie jako potenciálních markerů časných stadií AD a...
Patofyziologické mechanizmy hluboké mozkové stimulace vnitřního pallida u dystonických syndromů
Fečíková, Anna ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Nevrlý, Martin (oponent) ; Škorvánek, Matej (oponent)
Hluboká mozková stimulace (DBS) vnitřního pallida (GPi) je považována za účinnou symptomatickou léčbu farmakorezistentních dystonických syndromů. V první studii jsme analyzovali vztah mezi objemem šedé hmoty (GM) a intrakortikální inhibicí (SICI) primárního motorického kortexu (MI) u dystonií s ohledem na klinický efekt a stav DBS GPi (ON/OFF). Prokázali jsme hypertrofii suplementární motorické oblasti (SMA) a vermis mozečku u pacientů s lepším klinickým efektem DBS GPi. Lokální objem šedé hmoty hemisfér mozečku pozitivně koreloval se zlepšením SICI, která byla u pacientů méně efektivní, a to bez ohledu na stav DBS. Navíc u dobrých respondérů jsme prokázali podobnou úroveň SICI jako u zdravých kontrol, zatímco u non-respondérů byla SICI abnormálně snížena. Ve druhé studii jsme pomocí párové asociativní stimulace (PAS) primární somatosenzorické kůry (SI) vyšetřili vliv SI na excitabilitu MI u pacientů s dystonií ve vztahu k efektivitě DBS GPi. PAS SI vedla ke snížení excitability MI, přičemž vypnutí DBS GPi snížilo inhibiční vliv SI na excitabilitu MI. U non-respondérů zůstala excitabilita MI po PAS abnormálně zvýšena bez ohledu na stav DBS GPi. Tato dysfunkce senzorimotorické interakce mezi SI a MI může být příčinou nedostatečné klinické odpovědi na léčbu DBS GPi. Cílem třetí studie bylo pomocí...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.