|
|
Stanovení kapacity rozstřikovacího uzávěru v podmínkách omezeného výtoku
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je stanovit vliv částečného nebo úplného zatopení rozstřikovacího uzávěru dolní vodou na jeho kapacitu při výtoku bez prostorového omezení, při výtoku do usměrňovací komory a při výtoku do odpadní štoly kruhového průřezu. Kapacita uzávěru je zpravidla pro vzájemnou porovnatelnost charakterizována součinitelem výtoku. Výzkumné práce byly prováděny na prostorovém hydraulickém modelu s modelem uzávěru o vstupním průměru D = 67 mm a vrcholovým úhlem rozrážecího kužele 90°. Hodnoty součinitele výtoku získané z měření byly podrobeny statistické analýze. Závislost součinitele výtoku, vyjádřeného z energetického spádu na uzávěr, na míře zatopení byla aproximována exponenciální funkcí. Hodnota exponentu této funkce vyjadřuje míru závislosti kapacity uzávěru na zatopení dolní vodou. Tento postup neprokázal významný vliv úrovně hladiny dolní vody na kapacitu uzávěru, pouze u zkoušek výtoku do štoly došlo k mírnému navýšení součinitele výtoku jednak vlivem kinetické energie proudu odtékajícího štolou na energetický spád a jistou měrou i vlivem podtlaku. Pro spád na zkoušený uzávěr větší jak 232 mm byla prokázána automodelovost hodnoty součinitele výtoku. Dále byla definována 3 stadia interakce výtokového paprsku z uzávěru a dolní vody, některá z nich mohou být na skutečných vodních dílech provozně nepříznivá (mohou způsobovat přílišné zatížení uzávěru tlakovými pulsacemi). Předložené výsledky umožní lépe posuzovat kapacitu spodních výpustí vodních děl za vyšších vodních stavů, kdy dochází k zatopení uzávěrů dolní vodou. Také byl potvrzen významný vliv dostatečného zavzdušnění (především v dlouhých odpadních štolách) na kapacitu uzávěru. S přihlédnutím ke specifickým vlastnostem prstencových a kuželových uzávěrů lze výše uvedené poznatky do jisté míry zobecnit i na ně.
|
|
|
Návrh tvaru usměrňovací komory rozstřikovacího uzávěru
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá návrhem tvaru a pozice usměrňovací komory rozstřikovacího uzávěru na základě modelového výzkumu. Výzkumné práce vyplývají z požadavku zejména rekonstrukcí stávajících spodních výpustí vodních děl, kdy dochází ke změně pozice rozstřikovacího uzávěru oproti pozici současné, což je vyvoláno minimalizací stavebních zásahů a tím i finančních prostředků. V dalším případě jde také o náhrady starších typů uzávěrů za předmětný typ rozstřikovacího uzávěru, k čemuž vedou důvody unifikace náhradních dílů uzávěrů provozovaných správci hydrotechnických či hydroenergetických děl – sjednocení typů. V rámci výzkumu byla hledána automodelová oblast odklonu výtokového paprsku od osy uzávěru pro různé odlehlosti hladiny protiproudně před uzávěrem, byl měřen úhel odklonu výtokového paprsku od osy uzávěru v závislosti na relativním otevření uzávěru, byl stanoven součinitel výtoku v závislosti na relativním otevření uzávěru. Dále byla hledána poloha usměrňovací roviny, při které se usměrnění realizuje bez zpětného ostřiku. Poslední částí modelových zkoušek bylo hodnocení usměrňovacího efektu nejpoužívanějších základních tvarů komor. Na základě výsledků z modelových zkoušek je v závěrečné kapitole doporučen optimální tvar a pozice usměrňovací komory v relativních rozměrech vztažených k vstupnímu průměru uzávěru. Tím bude umožněn spolehlivější a efektivnější návrh dodatečných úprav tvarů usměrňovacích komor.
|
|
|
Stanovení kapacity rozstřikovacího uzávěru v podmínkách omezeného výtoku
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je stanovit vliv částečného nebo úplného zatopení rozstřikovacího uzávěru dolní vodou na jeho kapacitu při výtoku bez prostorového omezení, při výtoku do usměrňovací komory a při výtoku do odpadní štoly kruhového průřezu. Kapacita uzávěru je zpravidla pro vzájemnou porovnatelnost charakterizována součinitelem výtoku. Výzkumné práce byly prováděny na prostorovém hydraulickém modelu s modelem uzávěru o vstupním průměru D = 67 mm a vrcholovým úhlem rozrážecího kužele 90°. Hodnoty součinitele výtoku získané z měření byly podrobeny statistické analýze. Závislost součinitele výtoku, vyjádřeného z energetického spádu na uzávěr, na míře zatopení byla aproximována exponenciální funkcí. Hodnota exponentu této funkce vyjadřuje míru závislosti kapacity uzávěru na zatopení dolní vodou. Tento postup neprokázal významný vliv úrovně hladiny dolní vody na kapacitu uzávěru, pouze u zkoušek výtoku do štoly došlo k mírnému navýšení součinitele výtoku jednak vlivem kinetické energie proudu odtékajícího štolou na energetický spád a jistou měrou i vlivem podtlaku. Pro spád na zkoušený uzávěr větší jak 232 mm byla prokázána automodelovost hodnoty součinitele výtoku. Dále byla definována 3 stadia interakce výtokového paprsku z uzávěru a dolní vody, některá z nich mohou být na skutečných vodních dílech provozně nepříznivá (mohou způsobovat přílišné zatížení uzávěru tlakovými pulsacemi). Předložené výsledky umožní lépe posuzovat kapacitu spodních výpustí vodních děl za vyšších vodních stavů, kdy dochází k zatopení uzávěrů dolní vodou. Také byl potvrzen významný vliv dostatečného zavzdušnění (především v dlouhých odpadních štolách) na kapacitu uzávěru. S přihlédnutím ke specifickým vlastnostem prstencových a kuželových uzávěrů lze výše uvedené poznatky do jisté míry zobecnit i na ně.
|
|
|
Návrh tvaru usměrňovací komory rozstřikovacího uzávěru
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá návrhem tvaru a pozice usměrňovací komory rozstřikovacího uzávěru na základě modelového výzkumu. Výzkumné práce vyplývají z požadavku zejména rekonstrukcí stávajících spodních výpustí vodních děl, kdy dochází ke změně pozice rozstřikovacího uzávěru oproti pozici současné, což je vyvoláno minimalizací stavebních zásahů a tím i finančních prostředků. V dalším případě jde také o náhrady starších typů uzávěrů za předmětný typ rozstřikovacího uzávěru, k čemuž vedou důvody unifikace náhradních dílů uzávěrů provozovaných správci hydrotechnických či hydroenergetických děl – sjednocení typů. V rámci výzkumu byla hledána automodelová oblast odklonu výtokového paprsku od osy uzávěru pro různé odlehlosti hladiny protiproudně před uzávěrem, byl měřen úhel odklonu výtokového paprsku od osy uzávěru v závislosti na relativním otevření uzávěru, byl stanoven součinitel výtoku v závislosti na relativním otevření uzávěru. Dále byla hledána poloha usměrňovací roviny, při které se usměrnění realizuje bez zpětného ostřiku. Poslední částí modelových zkoušek bylo hodnocení usměrňovacího efektu nejpoužívanějších základních tvarů komor. Na základě výsledků z modelových zkoušek je v závěrečné kapitole doporučen optimální tvar a pozice usměrňovací komory v relativních rozměrech vztažených k vstupnímu průměru uzávěru. Tím bude umožněn spolehlivější a efektivnější návrh dodatečných úprav tvarů usměrňovacích komor.
|
host ::
RSS.