|
|
Změny v pohřbívání v obci Úhonice ve 20. století a na počátku 21. století
Slaboch, Martin ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V průběhu 20. století se v naší vlasti výrazně měnil způsob pohřbívání. Nově se objevil pohřeb žehem a v posledních letech velmi narůstá pohřbů bez obřadu. Vysoký podíl pohřbů zcela bez obřadů nemá ve světě obdoby. Tradiční církevní pohřby s kolektivním rozloučením a pohřbením do hrobu na hřbitově ubývají. I nadále se objevují stále nové varianty způsobu pohřbívání. Práce sleduje vývoj pohřbívání ve středočeské vesnici Úhonice v letech 1988-2008, kdy byl u všech 205 zemřelých občanů zaznamenán přesný způsob pohřbení. Případová studie ukazuje nové způsoby pohřbívání, které se v Úhonicích objevují později než ve větších městech. Mrtvé tělo přebírají pohřební služby, které zajišťují i pohřební obřad. Činností profesionálních pohřebních služeb tradiční pohřební zvyky rychle a nenávratně mizí.
|
|
|
Pohřební rituály Benuaqů
Trnková Lorencová, Radmila ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Maiello, Giuseppe (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce jsou dajakové Benuaq a jejich pohřební rituály ve vztahu k identitě. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou roli hraje rituál při utváření, zachovávání či přetváření objektivizované reality a sociálních vztahů, jak může posloužit v případě krize skupiny, ať už je tato krize způsobena úmrtím jednoho z jejích členů a nebo vnějšími vlivy, a jakou hraje úlohu při formování a prezentování kolektivní identity skupiny. V práci je nejprve nastíněna stručná historie dajaků ve vztahu k jejich identitě a pohřebním rituálům jakožto uvedení do socio-kulturního kontextu, ve kterém se Benuaqové nacházejí. V další části je předložen popis několikafázového pohřebního rituálu Benuaqů Idatn. Ve třetí části práce je aplikován Bergerův a Luckmannův přístup a je vysvětleno, jak je skrze rituál konstruována realita a identita participantů a zároveň jakým způsobem může rituál sloužit při konstruování a prezentování kolektivní identity.
|
|
|
Změny v pohřbívání v obci Úhonice ve 20. století a na počátku 21. století
Slaboch, Martin ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V průběhu 20. století se v naší vlasti výrazně měnil způsob pohřbívání. Nově se objevil pohřeb žehem a v posledních letech velmi narůstá pohřbů bez obřadu. Vysoký podíl pohřbů zcela bez obřadů nemá ve světě obdoby. Tradiční církevní pohřby s kolektivním rozloučením a pohřbením do hrobu na hřbitově ubývají. I nadále se objevují stále nové varianty způsobu pohřbívání. Práce sleduje vývoj pohřbívání ve středočeské vesnici Úhonice v letech 1988-2008, kdy byl u všech 205 zemřelých občanů zaznamenán přesný způsob pohřbení. Případová studie ukazuje nové způsoby pohřbívání, které se v Úhonicích objevují později než ve větších městech. Mrtvé tělo přebírají pohřební služby, které zajišťují i pohřební obřad. Činností profesionálních pohřebních služeb tradiční pohřební zvyky rychle a nenávratně mizí.
|
|
| |
|
|
Pojmové stereotypy v rodinných obřadech
Navrátilová, Alexandra
Pojmové stereotypy jsou tradicí schematizovaná zobrazení stabilních konstitutivních prvků, které jsou uvědomovány a asociovány v před-porozumění relevantním obřadovým aktům. Autor zdůrazňuje zejména konzervativismus, fixovaný v symbolických formách, spjatých s genetickou paměti společenství. Jako modelové příklady kontinuality jevů analyzuje obřadní akt děkování snoubenců při svatebním obřadu. Sleduje proměny pojmu starosvat a dokládá, jak klíčové pojmy obřadu mizí ve shodě s časem proměny poslání tradičního modelu svatby.
|
|
|
Intence darů z lásky v proměmnách tradice a současnisti
Navrátilová, Alexandra
V 19. a první polovině 20. století bylo darování z lásky úzce spjato s mentalitou a hodnotovým systémem tradičního společenství. Předávání a přijímání darů probíhalo podle ustálené etikety. Základní charakter darování autorka konfrontuje s výsledky současných výzkumů ve vybraných skupinách středoškolské a učňovské mládeže ve věkové skupině 15-19 let. Konstatuje vytrácení porozumění tradiční milostné symboliky darů, jejichž významy jsou dnes převrstveny univerzalitou darů, mediálně podporovanou. Méně závazným darům mezi dospívajícími odpovídá i menší symbolická znakovost darů. Základní intence darování (potřeba partnerů vyjádřit vzájemnou náklonnost a lásku) zůstala nezměněna.
|
|
| |
|
|
Nahota v obřadní tradici české kultury
Navrátilová, Alexandra
Článek vychází z literatury a pramenů 19. a 20. století. Rituální nahotu interpretuje jako projev převážně kladného životního principu. Tělesná nahota se uplatňovala v rituálech, chránících před chorobami a živelnými pohromami, zapuzovala zlo a neštěstí, zabezpečovala blahobyt a zdraví. Využívala se v agrárních obyčejích, v milostné magii a při zábavách a hrách s erotickým podtextem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.