|
|
Vykazování pojistných smluv podle české účetní legislativy a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví
Krejzlová, Darina ; Bokšová, Jiřina (vedoucí práce) ; Najmanová, Daniela (oponent)
Cílem této práce je jednak zhodnocení přístupu národní legislativy a mezinárodních účetních standardů ke klasifikaci pojistných smluv, ale i zhodnocení účetních požadavků, které jsou těmito normami na účetní jednotky kladeny. Předmětem zkoumání je nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) spolu s vyhláškou 502/2002 Sb. a českými účetními standardy a standard IFRS 4 pro pojistné smlouvy. Práce na teoretickém základě, ale i názorných příkladech dokazuje, že přístup standardu IFRS 4 může vést ke zcela odlišným výstupům. Z hlediska klasifikace pojistné smlouvy dle IFRS 4 nezávisí na subjektu, který smlouvu vystavuje, ale na prvcích, které smlouva obsahuje. Z toho vyplývá, že by mělo docházet k vyhodnocování smluv ve všech společnostech bez ohledu na oblast činnosti. Z hlediska účetních postupů jsou pak kladeny výrazně vyšší požadavky na znalosti a samostatné rozhodování účetního oddělení, a zároveň na podrobnější komentáře k finančním výkazům.
|
|
|
Nově pojatá klasifikace a oceňování finančních aktiv a závazků dle IFRS
Peringer, Matouš ; Vašek, Libor (vedoucí práce) ; Najmanová, Daniela (oponent)
Finanční nástroje zastávají v současné ekonomice velkou roli, jsou nedílnou součástí celého bankovního i nebankovního sektoru. Souhrn všech světových finančních aktiv byl v roce 2007 podle společnosti McKinsey 167 trilionů dolarů. Ještě více alarmující fakt ovšem je, že derivátové obchody na trhu OTC dosáhly v roce 2007 téměř 600 trilionů dolarů, což je více než celkové světové bohatství. Je tedy zřejmé, že trh s finančními nástroji potřebuje důslednou regulaci. Na to se snaží reagovat i Rada vydávající mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IASB), která v současné chvíli připravuje nový standard zabývající se pouze problematikou finančních nástrojů. V úvodní části bych chtěl čtenáři nastínit současný stav finančního trhu a zároveň stručnou regulaci podle stávajících pravidel. Z textu by měla být zřejmá vazba na současné turbulentní prostředí a krizi, která deformuje finanční trh. V této části naznačím odlišné potřeby uživatelů účetních výkazů a obrovské lobby na Radu plynoucí z těchto odlišných potřeb. Za nezbytné jsem před představením nových pravidel pokládal popsání přípravy a procesu schválení nového standardu. V dalším textu se budu zabývat již zmíněnými schválenými změnami pro finanční aktiva. Tato část je stěžejní jak pro uživatele účetních výkazů, tak i pro mou diplomovou práci, neboť právě klasifikace finančních aktiv prošla největšími změnami. Centrem mé pozornosti se stanou dva nové koncepty, které nemají v rámci mezinárodního účetního výkaznictví obdoby. Pro znázornění funkčnosti těchto konceptů jsem do této části zařadil i část praktickou, kde na jednotlivých příkladech ukazuji, jak dané modely fungují. Podle mého názoru je pro čtenáře důležité znát rozdíly mezi pracovním návrhem standardu a samotným zněním standardu, neboť tím je znázorněn pohled IASB na reakce odborné veřejnosti. Z tohoto důvodu do mé práce zařadím i tuto část. Klasifikace a oceňování finančních závazků také podlehlo menším změnám. Zejména se v této problematice budu zabývat specifickým případem vlastního úvěrového rizika, který prodloužil schválení části klasifikace a oceňování finančních závazků. Poslední kapitolu práce věnuji konvergenci mezi IFRS a US GAAP, na které obě strany v rámci projektu snižování složitosti vykazování finančních nástrojů pracují.
|
host ::
RSS.