Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postupně navyšovaný maximální nádechový odpor při tréninku respiračních svalů a jeho vliv na dechové funkce u chronické tetraplegie
Šilhová, Vanda ; Laštůvková, Petra (vedoucí práce) ; Našincová, Zuzana (oponent)
Teoretická část práce se zaměřuje na míšní léze, zpracovává problematiku respiračních poruch spojených s poraněním míchy a využití respirační fyzioterapie s důrazem na dechové trenažery. Praktická část práce se zabývá efektem šestitýdenního odporového dechového tréninku pomocí nádechového trenažeru Threshold IMT nebo Powerbreathe na respirační funkce u pacientů s tetraplegií v chronickém stádiu, dále porovnáním výsledků studie s dostupnými pracemi zabývajícími se stejnou problematikou. Součástí výzkumu byla jedna experimentální skupina sestávající z 15 probandů, všichni probandi byli spirometricky vyšetřeni před terapeutickou intervencí a po skončení - po šesti týdnech dechového tréninku. Hodnoceno bylo celkem 6 dechových parametrů (FVC, FEV1, PEF, PCF, MIP, MEP). Z výsledků práce lze konstatovat, že dechový trénink prokázal pozitivní vliv na všechny tyto parametry, statisticky významný rozdíl byl prokázán pouze u parametrů hodnotících sílu nádechového (MIP) a výdechového (MEP) svalstva.
Vliv odlišných pohybových aktivit na kardiovaskulární funkce po míšním poranění
Svobodná, Magdalena ; Honzátková, Lenka (vedoucí práce) ; Našincová, Zuzana (oponent)
Dopad na zdraví, psychiku a kvalitu života u osob po poranění míchy je obrovský. Objevuje se významné poškození nejen senzomotorických funkcí, ale v určité míře bývá narušen také autonomní nervový systém, který velice úzce souvisí s řízením kardiovaskulárních funkcí, tzn. také srdeční frekvence. Cílem této studie je zhodnocení vlivu odlišných pohybových aktivit na srdeční frekvenci u osob po míšním poranění. Do studie bylo zahrnuto 30 osob v chronickém stadiu po poranění míchy, které byly rozděleny do 3 skupin dle neurologické úrovně míšní léze na tetraplegiky (léze C1-C8), paraplegiky s vysokou hrudní lézí (T1-T6) a paraplegiky s lézí kaudálně od T6. Každý proband podstoupil 4 zátěžové testy na sportovních trenažérech (veslařský, kajakářský a běžkařský trenažér a Rotren) a byly mu změřeny hodnoty vrcholových zátěžových hodnot srdeční frekvence (SFpeak) po dosažení subjektivního maxima zatížení (dle Borgovy škály RPE). Hodnoty vrcholové SFpeak byly následně statisticky zpracovány, vyhodnoceny a porovnány - v rámci skupin rozdíly hodnot mezi trenažéry i mezi-skupinově. Výsledky statistického zpracování ukazují, že se trenažéry od sebe, co se týká dosažení vrcholové SFpeak, neliší. Ač se rozdíly mezi hodnotami vrcholové SFpeak v zátěži, v závislosti na druhu sportovního trenažéru, statisticky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.