|
|
Prostředky dekontaminace osob a techniky v zóně havarijního plánování
NIMANSKÝ, Jiří
V České republice se nacházejí dvě jaderné elektrárny, pro které se v případě radiační havárie navrhují opatření k ochraně obyvatelstva. Tato diplomová práce se zabývá jedním z nich, a to dekontaminací osob a techniky v zóně havarijního plánování. Teoretická část diplomové práce je zaměřena převážně na poznatky a pojmy z oblasti ionizujícího záření, radiační ochrany a havarijního plánování. Hlavním cílem bylo provést analýzu, komparaci a evaluaci stávajících a nově zaváděných dekontaminačních prostředků osob a techniky Hasičského záchranného sboru České republiky a Armády České republiky. Pro tyto účely bylo vybráno osm dekontaminačních zařízení, které jsou vyčleňována pro použití při radiační havárii. Jedním z dílčích cílů je také porovnání dekontaminačních metod a postupů obou složek. Ke komparaci bylo využito kvantitativního zpracování zkoumaných parametrů a pro získání výsledků byl využit způsob vícekriteriálního rozhodování, a to bodovací metodou. K získání dat a informací byly provedeny rešerše dostupných publikací, metodických listů a návodů k dekontaminačním zařízením. Všechny informace byly zkonzultovány s chemickými odborníky z řad Hasičského záchranného sboru České republiky a chemických jednotek Armády České republiky. Výsledky komparace prokázaly, že dekontaminační zařízení příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky jsou pro použití při radiační havárii vhodnější. Jejich hlavními výhodami jsou účinnější řešení dekontaminace raněných a systém pro zachycení a jímání kontaminované vody. Prostředky Armády České republiky by však po dílčích úpravách byly schopny vykonávat stejnou činnost. Dekontaminační zařízení pro řešení radiační havárie jsou neustále zdokonalovány. Příkladem je přenosný rámový detektor gama záření. Ten umožňuje urychlit dekontaminační proces a šetří tím síly a prostředky nasazené při řešení mimořádné události.
|
|
|
Možnosti jednotek radiačního a chemického průzkumu AČR v případě vzniku radiační nebo chemické havárie
NIMANSKÝ, Jiří
Při mimořádných událostech radiačního nebo chemického charakteru nese odpovědnost za ochranu obyvatelstva HZS ČR, který je základní složkou IZS. Jeho síly a prostředky však nejsou nevyčerpatelné, což by nastalo zejména při mimořádné události na jaderných elektrárnách. Právě v těchto případech nastupuje úloha armády, která by zde, mimo úkolů k posílení PČR, prováděla činnosti spojené s radiačním průzkumem či dekontaminací. Nabízí se zde proto otázka, zda lze využít možností jednotek rchpz AČR k podpoře základních složek IZS v případě vzniku radiační havárie, radiační nehody nebo havárie s únikem nebezpečných škodlivin. Teoretická část práce je zaměřena na legislativní rámec povolání armády při mimořádné a krizové situaci nevojenského charakteru. Dále se teoretická část zaobírá katalogem typových činností při společném zásahu, které jsou součástí povinné dokumentace IZS. Metodikou práce je zde porovnání základního vybavení a techniky chemické služby HZS a družstev radiačního a chemického průzkumu AČR. Tyto nejpoužívanější prostředky byly vybrány na základě dotazů u chemických specialistů HZS a AČR. V první části jsou porovnávány prostředky individuální ochrany a je zde základní rozdělení filtrů. Jsou zde vybrány dvě nejčastěji používané ochranné masky, jednoduché filtrační oděvy a dva plynotěsné oděvy. Ve druhé části jsou porovnávány prostředky pro zjišťování radioaktivní kontaminace a je zde podrobný popis nejužívanějších osobních dozimetrů. Ve třetí, poslední části, jsou popsány chemické detektory typu průkazníkových papírků, chemický průkazník CHP-71 a jeho modernizovaný nástupce CHP-05. Ochranné masky, filtrační a plynotěsné oděvy AČR, lze v určitých případech použít v případě vzniku radiační nebo chemické havárie. Jsou porovnatelné s vybavením chemiků HZS, co se týče použitého materiálu, přípojek vzduchu i filtrů do ochranné masky. Omezení vyplývá z konstrukce ochranného oděvu OPCH-05. U něj se oproti ochrannému oděvu Dräger 7900 připevňuje vzduchový přístroj vně obleku, a k tomu musí být přihlíženo v případné dekontaminaci zasahující osoby. Již z výběru a základního popisu dozimetrických prostředků družstev AČR je jasné, že jsou primárně určeny pro bojové použití radioaktivních látek v případě válečného konfliktu. Zcela patrné je to u dozimetrických přístrojů a osobních dozimetrů, vyrobených před rokem 1990. Zde jsou pro současné potřeby, nebo pro potřeby nasazení při mimořádných událostech na jaderných elektrárnách nevyhovující měřící rozsahy s již zastaralými jednotkami. Moderní dozimetry však, v závislosti na stanoveném úkolu, požadavkům vyhovují, a to co se týče měřících rozsahů, odolnosti vůči zhoršeným klimatickým podmínkám a podobně. K detekci nebezpečných chemických látek obě složky stále využívají prostředky jednoduché detekce, ať již jde o průkazníkové papírky, či chemické průkazníky CHP-71 nebo CHP-05. Odlišný je pouze přístup k využití těchto přístrojů. Pro družstva rchpz jsou stále k detekci nebezpečných chemických látek dostačující, ale chemičtí specialisté HZS potřebují k splnění svých úkolů především chemické analyzátory. Chemické průkazníky používají v případě vzorkování plynů a par. Ovšem v případě použití průkazníkových trubiček určených pro detekci průmyslových chemických látek lze i základní prostředky detekce (CHP-71, CHP-05) stále využít. Přehled těchto průkazníkových trubiček je uveden v příloze této bakalářské práce. V poslední části této práce je uvedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, jaké je povědomí úzké skupiny chemických specialistů AČR a příslušníků HZS o možnostech zapojení AČR v rámci IZS, jak formou součinnostního cvičení, tak při mimořádných událostech. Syntéza a shrnutí výsledků je součástí komentářů k jednotlivým grafům a tabulkám.
|
host ::
RSS.