|
|
Mezinárodní obchod s druhy rodu Hippocampus
NEDOROSTOVÁ, Anna
Tato práce komplexně vyhodnocuje mezinárodní obchod s mořskými koníčky, tj. s rodem Hippocampus, od roku 1997 do roku 2012. Rod Hippocampus byl do přílohy II úmluvy CITES přidán v roce 2002, s platností od roku 2004. Před tímto zařazením byl uveden v příloze D, pro neCITES druhy, u nichž Evropská unie monitoruje dovoz na svoje území. Jako zdroj dat o obchodu byla použita obchodní databáze CITES, která je řízena sekretariátem UNEP - WCMC. Frekvence obchodu s mořskými koníčky měla celkově stoupající trend s mírným poklesem od roku 2009. S rodem Hippocampus se obchodovalo v následujících formách: živí jedinci, mrtvá těla, deriváty, exempláře, léky, řezby, živá vajíčka, extrakty, plůdek, prášek, kostry, kousky kůže, polévka, trofeje a nespecifikované formy. Zdrojem obchodu byli jedinci: (1) z volné přírody, (2) z chovu v zajetí, (3) jedinci F1 generace narození v zajetí, jejichž rodiče byli vzati z volné přírody, (4) jedinci, kteří byli do lidské péče přijati jako juvenilní z volné přírody, kde by měli jen malou šanci na přežití, (5) zvířata zabavená a (6) exempláře, jejichž původ se datuje před zařazení rodu Hippocampus do CITES. Účely obchodu byly: (1) komerční, (2) osobní, (3) vědecké, (4) chov v zoo (akváriích), (5) školní pomůcky pro výuku či vzdělání, (6) chov v zajetí, cirkus a jiné exhibice, (7) konvenční medicína a (8) vymáhání práva, soudní a forenzní účely. Nejvíce se obchodovalo s neurčenými rody (Hippocampus spp.) a s rody H. kuda, H. reidi a H. erectus ve formě živých jedinců či mrtvých těl. Nejčastěji se obchodovalo s jedinci z volné přírody a to pro komerční účely. Tito jedinci většinou pocházeli z Vietnamu, Thajska nebo Austrálie. Exportovaní byli nejvíce z Indonésie, Srí Lanky a Austrálie. A importovali se nejčastěji do Spojených států amerických, Německa a Velké Británie.
|
|
|
Lymfatická tkáň střeva králíka
NEDOROSTOVÁ, Anna
Předkládaná bakalářská práce se zabývá lymfatickou tkání střeva králíků (GALT - gut associated lymphatic tissue), která je největším lymfatický orgán v těle králíka. V prvé části je systematicky popsáno anatomické uspořádání střeva králíka a jeho obecná histologická stavba. Dále následuje popis jednotlivých struktur lymfatické tkáně střeva (Peyerovy plaky, izolované lymfatické noduly, sacculus rotundus, cékalní tonzila a apendix) doplněné o makroskopické a mikroskopické snímky. Histologická stavba všech složek GALT je shodná, jedná se o lymfatické noduly pokryté specializovaným epitelem. Jednotlivé části GALT králíka se však liší procentuálním zastoupením T a B lymfocytů. Všechny struktury GALT jsou zodpovědné za indukci imunitní odpovědi, sacculus rotundus a apendix jsou místem tvorby primárního protilátkového repertoáru. Práce vytváří teoretický základ pro další studium lymfatické tkáně střeva králíka.
|
host ::
RSS.