|
|
Tetování a jeho význam v náboženství
NECUDOVÁ, Lucie
Tetování je způsob zdobení těla, který je známou praktikou od počátku lidské historie až po současnost. Tetování je proces, při kterém je vpravena barva do kůže. Nejstarším archeologickým důkaz o tetování můžeme nalézt u mumifikovaného těla, které dostalo jméno Ötzi, a které je bezmála 5 500 let staré, na základě radiokarbonového datování. Významná oblast, kde má tetování dlouhou historii a tradici, jsou ostrovy v Polynésii. Tato práce je zaměřena na tetování, jeho historii, rozšíření a další aspekty s ním spojené. A v neposlední řadě se snaží nalézt spojení mezi tetováním a náboženstvím. První část práce se soustředí na pojem tetování, zejména jeho funkce a etnografické rozšíření. Druhá část práce stručně popisuje významná náboženství a systém víry judaismu, křesťanství, islámu, hinduismu, buddhismu, konfucianismu a taoismu a jejich vztah k tetování.
|
|
|
Stabilní izotopy uhlíku v letokruzích smrku jako marker napadení stromu patogenní houbou.
NECUDOVÁ, Lucie
Stromy jsou dlouho žijící rostliny, které pro svůj růst využívají uhlík ze vzduchu, vodík a kyslík z půdní vody. Tyto složky ukládají do dřeva, kde zůstávají uchovány po tisíciletí. Růst stromu je ovlivněn prostředím, ve kterém roste, a to zejména teplotou a srážkami. Tyto faktory májí vliv na stomatální vodivost a rychlost fotosyntézy, která rozhoduje o zastoupení stabilních izotopů uhlíku (13C/12C) ve dřevě stromu. Tato práce porovnává zastoupení stabilních izotopů uhlíku v letokruzích smrku napadeného václavkou a ve smrku, který nejeví známky napadení. Hypotéza práce je založena na rozdílné frakcionaci izotopů uhlíku během fotosyntézy u napadeného a ?zdravého? smrku. Rozdílná izotopová frakcionace může být u napadeného smrku způsobena vodním deficitem, který václavka ve stromu vytváří. Napadený smrk brání úbytku vody tak, že uzavře průduchy, a to může vést ke snížení koncentrace CO2 uvnitř jehlic a k vyšší hodnotě ?13C (obohacení o těžší izotop uhlíku) v biomase letokruhů. Analýza stabilních izotopů uhlíku (IRMS) byla provedena v letokruzích čtyř párů smrků, kdy každý pár obsahoval smrk napadený václavkou a smrk, který nejevil známky napadení. Byl analyzován poměr izotopů uhlíku u jarního dřeva, letního dřeva a celého ročního přírůstku. V rozporu s hypotézou nebyl nalezen jednoznačný rozdíl v izotopovém složení mezi napadenými smrky a smrky, které nejeví známky napadení.
|
|
|
Rozšíření jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba L.), tulipánovníku (Liriodendron tulipifera L.) a kaštanovníku jedlého (Castanea sativa Mill.) na území Jihočeského kraje.
NECUDOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je zrevidovat údaje a zdokumentovat známé lokality výskytu jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba L.), tulipánovníku (Liriodendron tulipifera L.) a kaštanovníku jedlého (Castanea sativa Mill.) v Jihočeském kraji. Všechny údaje, získané na základě literární excerpce a herbářových položek, jsem rozšířila o vlastní průzkum. Jinan dvoulaločný, tulipánovník a kaštanovník jedlý jsou u nás introdukované dřeviny. Tyto okrasné stromy vynikají svým neobyčejným a zvláštním vzhledem. Pěstují se většinou v zámeckých a městských parcích. Na mých 40 objevených lokalitách se nachází nejméně 49 jedinců jinanu. Z celkového počtu 34 lokalit tulipánovníku se nalézá nejméně 39 jednotlivých stromů. Na 33 lokalitách kaštanovníku je k nalezení nejméně 46 stromů.
|
host ::
RSS.