|
|
Studie potenciálu intenzifikace přenosu tepla ve výrobním procesu
Němeček, Zbyněk ; Kilkovský, Bohuslav (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je studií potenciálu intenzifikace přenosu tepla v procesu hydrogenační rafinace oleje. Za použití softwarových nástrojů je provedena simulace zmíněného procesu a tepelně-hydraulická analýza výměníkové sítě. Na základě získaných hodnot a výsledků optimalizační studie je do procesu umístěn nový výměník tepla, jehož parametry jsou předmětem dalších výpočtů. Cílem je prostudovat možnosti intenzifikace přenosu tepla pro nově použitý výměník a diskutovat aspekty spojené s použitím vybraných softwarů.
|
|
|
Analýza úspory energie v průmyslové pračce a sušiči
Němeček, Zbyněk ; Bobák, Petr (oponent) ; Kuba, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v~první části zaměřuje na problematiku profesionální údržby prádla. Rešeršním způsobem je zpracován náhled do běžných prádelenských procesů a~provozů. Dále se práce věnuje experimentu, který je hlavním výstupem. V~provedeném experimentu je sledována závislost spotřeby pračky a~sušiče na teplotě máchací vody. Na základě teoretických znalostí o~viskozitě se předpokládá, že se stoupající teplotou máchací vody vznikne úspora energií. Výstupem je návrh měření spotřeby energií a~matematický model popisující zmíněné závislosti.
|
|
|
Vliv geomagnetické aktivity na polohu magnetopauzy
Mokrý, Adrián ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygorov, Kostiantyn (oponent)
Magnetopauza odděluje oblast, ve které jsou veškeré jevy ovlivňovány magnetickým polem Země, od meziplanetárního prostoru, který je vyplněn slunečním větrem. Schopnost předpovědět její polohu je měřítkem našeho porozumění procesům, které v tomto prostoru probíhají. Tato práce je zaměřená na analýzu databáze zhruba 30 000 průchodů magnetopauzou od subsolární oblasti až po ohon magnetosféry, s cílem objasnit/ověřit vliv elektrických proudů v magnetosféře reprezentovaných geomagnetickými indexy. Byla zjištěna lineárně klesající závislost polohy magnetopauzy na AE indexu. Dále byla provedena korelační analýza vlivu Dst indexu a v subsolární oblasti byl zjištěn vliv Dst indexu na polohu magnetopauzy se zpožděním kolem 5 hodin, zatímco na noční straně jsou výsledky rozporuplné a pro jejich objasnění bude třeba shromáždit větší množství pozorování.
|
|
|
Solar Wind Modification in the Earth Foreshock
Urbář, Jaroslav ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Souček, Jan (oponent) ; Vandas, Marek (oponent)
Název práce: Ovlivněnı́ slunečnı́ho větru v zemském forešoku Autor: Jaroslav Urbář Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucı́ disertačnı́ práce: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc., katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: Práce představuje a statisticky kvantifikuje modifikaci slunečnı́ho větru v zemském forešoku. Využı́vá družicová pozorovánı́ slunečnı́ho větru před Zemı́avšak jı́ještě neovlivněné ke srovnávánı́s již změněnými parametry měřenými družicemi v zemském forešoku. Ověřovánı́m efektůs modifikacı́spojených se snažı́ vybrat procesy ke zpomalenı́ a odklonu vedoucı́. Práce ukazuje nově zjištěné zpo- malenı́ protonů vlastnı́ho slunečnı́ho větru v rámci celého forešoku a ověřuje sou- vislost s magnetickou kompresibilitou a vlnovou aktivitou v ULF oblasti zprostředkovanou vlnově-částicovými interakcemi dı́ky tokům odražených částic jak od Měsı́ce, tak předevšı́m těch urychlených u rázové vlny. Klı́čová slova: Zemský forešok; odražené protony; rekonstrukce protonové rychlosti slunečnı́ho větru; zpomalenı́; ULF vlny 1
|
|
|
Funkční simulátor detektoru energetických elektronů pro projekt TARANIS
Enžl, Jakub ; Přech, Lubomír (vedoucí práce) ; Němeček, Zdeněk (oponent)
Již delší dobu se v souvislosti s bouřkami pozorují přechodné světelné jevy, které byly shrnuty pod jednotné označení Transient Luminous Events-TLE. K měření těchto jevů je v rámci projektu TARANIS vyvíjen mikrosatelit. Na tomto mikrosatelitu se má nacházet přístroj pro měření energetických elektronů IDEE. Součástí tohoto přístroje je i analyzátor, vyvíjený na Katedře fyziky povrchu a plazmatu-KFPP (Matematicko-fyzik aln fakulta Univerzity Karlovy - MFF UK). Analyzátor má za úkol řízení detektoru, správu naměřených dat a v případě, že se v naměřených datech objeví studované jevy, generování alert signálu pro uvědomění dalších přístrojů na palubě TARANIS. Pro účel testování správné funkce analyzátoru je vyvíjen simulátor detektoru IDEE. Jeho úkolem je generování testovacích dat a jejich odesílání do analyzátoru. Generovaná data mají odpovídat datům, jaká se očekávají při TLE, např. jako sprška tzv. relativistických úběžných elektronů. Dalším jevem, který má TARANIS studovat je bleskem-indukované elektronové vysypávání. Data podobná těmto mají být rovněž simulována.
|
|
| |
|
|
Dynamics of the bow shock and magnetopause
Jelínek, Karel ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kudela, Karel (oponent) ; Vandas, Marek (oponent)
vii Název práce: Dynamika okolozemní rázové vlny a magnetopauzy Autor: Karel Jelínek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. Katedra fyziky povrchů a plazmatu e-mailová adresa: zdenek.nemecek@mff.cuni.cz Abstrakt: Meziplanetární prostor je unikátní laboratoří, která nám pomáhá odhalo- vat (i) chování plazmatu za různých podmínek, (ii) vznik nestabilit a (iii) inter- akci plazmatu s překážkami, například s magnetosférou Země. Předložená dis- ertační práce se zabývá výzkumem vnější magnetosféry Země založeným na dálkovém průzkumu plejádou vědeckých družic, např. IMP-8, INTERBALL-1, MAGION-4, Geotail, Cluster-II a Themis. Sluneční vítr, který je monitorován družicemi WIND a ACE v Lagrangeově bodě L1, působí svým dynamickým tlakem na zemské magnetické pole, které vytváří pro- titlak. Hranici, kde se tlakové působení vyrovnává, nazýváme magnetopauza. Díky nadzvukové rychlosti slunečního větru dochází před magnetopauzou ke vzniku rázové vlny a oblast mezi těmito hranicemi, kde již plazma obtéká překážku, nazýváme přechodová oblast. Výsledkem práce je prohloubení znalostí o závislosti tvaru a polohy rázové vlny a magnetopauzy na (1)...
|
|
|
Role sekundární emise v nabíjení prachových zrn
Richterová, Ivana ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stöckel, Jan (oponent) ; Tomková, Eva (oponent) ; Frank, Luděk (oponent)
Název práce: Role sekundární emise v nabíjení prachových zrn Autor: Ivana Richterová Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Školitel: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. Abstrakt: Tato práce představuje model sekundární emise zaměřený na mikronová a submikronová prachová zrnka. Výsledky napomohly objasnit průběh rovnovážného potenciálu zrnka nabíjeného svazkem elektronů o energii mezi 50 eV a 15 keV, kdy s klesající velikostí zrn dochází k jejich průstřelu primárními elektrony. Chování zrn je rovněž ovlivněno jejich tvarem. Předpovědi modelu byly experimentálně ověřeny na skleněných, uhlíkových, zlatých kulových zrnkách a na krystalických zrnkách napodobující měsíční prach. Model nachází uplatnění při výpočtu náboje zrn v prachovém plazmatu s horkými elektrony, tedy například v magnetosférách planet a v okrajovém plazmatu tokamaků. Náboj zrn spolu s parametry plazmatu určují dynamiku celého systému. Klíčová slova: Sekundární emise, prachová zrnka, nabíjení prach
|
|
| |
|
|
MHD nestability plazmatu pozorované ve výbojích tokamaku COMPASS
Kripner, Lukáš ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Havlíček, Josef (oponent)
Tokamak Compass (R = 0.56 m, a = (0.23 × 0.38) m, Ip = 200 − 400 kA, BT = 1.2 − 2.1 T a délkou pulsu přes 1 s) je nejmenší zařízení s ITER-relevantní geometrií plazmatu v poměru 1:10 k velikosti ITERu. Udržení tokamakového plazmatu je silně omezeno výskytem magnetohydrodynamických (MHD) nestabilit, které se vyskytují během výboje. Na základě rešerše literatury jsou v práci shrnuty teoretické úvahy a typické chování MHD nestabilit tokamakového plazmatu. Toto pojednání je zakončeno přehledem diagnostiky tokamaku Compass a různých technik určených na analýzu dat. Na závěr jsou ukázány a diskutovány ukázky chování plazmatu na tokamaku Compass ovlivněného tearing módy a sawtooth. 1
|
host ::
RSS.