|
|
Vliv výše výsevku na tvorbu výnosu a kvalitu pšenice špaldy v ekologickém zemědělství
Myšková, Radka ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Rozsah ploch obhospodařovaných v ekologickém zemědělství rok od roku stoupá, stejně jako poptávka spotřebitelů po biopotravinách. Ekologické zemědělství je systém hospodaření bez používání chemických vstupů, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí, zdraví lidí i hospodářských zvířat. Důležitou součástí ekologického zemědělství jsou i rozmanité osevní postupy založené na střídání pestrého sortimentu různých druhů plodin. Do tohoto systému se výborně hodí pšenice špalda, která je méně náročná na podmínky vnějšího prostředí, než pšenice setá.
Cílem bakalářské práce bylo získat poznatky o vlivu výše výsevku na tvorbu výnosu a výsledný výnos pšenice špaldy v ekologickém zemědělství. Dále pak posoudit případné odlišnosti v hodnotách vybraných jakostních ukazatelů zrna v závislosti na výši daného výsevku. Na závěr na základě získaných výsledků vybrat výsevek, který se v daných podmínkách osvědčil nejlépe.
Z výsledků našich pokusů s vybranými genotypy jarní a ozimé pšenice špaldy a kontrolními odrůdami pšenice seté, vedených při různých výsevcích (100, 200, 300, 400 a 500 klíčivých obilek na m2) v ekologickém způsobu pěstování ve Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi je zřejmé, že u jarních genotypů špaldy nastal vrchol odnožování téměř o měsíc později ve srovnání s kontrolní odrůdou jarní pšenice seté, u ozimých genotypů špaldy asi o dva týdny později, než u kontrolní odrůdy ozimé pšenice seté.
Jak u pšenice špaldy, tak u kontrolních odrůd pšenice seté rostliny z porostů vysetých z nízkých výsevků (1,0 a 2,0 MKS/ha) podle předpokladu více odnožovaly a současně dosahovaly vyšší průměrné hmotnosti sušiny nadzemní biomasy i biomasy kořenů na rostlinu, než rostliny z vysokých výsevků (4,0 a zejména 5,0 MKS/ha).
Hodnocené genotypy špaldy se ve srovnání s kontrolními odrůdami pšenice seté vyznačovaly celkově intenzivnějším odnožováním, vyšší hmotností sušiny nadzemní biomasy a zejména vyšší hmotností sušiny kořenů na rostlinu.
Dosažené výnosy byly negativně ovlivněny nepříznivým průběhem povětrnostních podmínek, zejména značným suchem po většinu vegetace roku 2015 - jarní formy pšenice však byly tímto suchem postiženy daleko více, než pšenice ozimé.
Na základě výnosových výsledků lze konstatovat, že v našem pokusu dosáhly jarní genotypy špaldy nejvyšších výnosů při výsevku 4,0 MKS/ha, u ozimých špald se osvědčil výsevek 3,0 MKS/ha (odrůda Rubiota však dosáhla vysokého výnosu již při výsevku 2,0 MKS/ha). Pro upřesnění údajů je zapotřebí získat víceleté výsledky.
Z hodnocených genotypů jarních forem pšenice Špalda bílá jarní mírně ve výnosech předčila kontrolní odrůdu pšenice seté Granny a zejména druhý genotyp špaldy T. spelta KEW. V případě ozimých forem pšenice ozimá špalda Alkor výnosově překonala druhou odrůdu ozimé špaldy Rubiota, ale i kontrolní odrůdu pšenice seté Penalta.
Z hodnocení kvalitativních parametrů vyplynulo, že genotypy špaldy překonaly kontrolní odrůdy pšenice seté především v obsahu N-látek a mokrého lepku v sušině zrna. Velmi dobré výsledky dosáhly oba jarní genotypy špaldy i v Zelenyho testu - oba by splnily min. požadavek na hodnotu Zelenyho test pšenice potravinářské - pekárenské (min. 30 ml). Uvedený limit překonala i ozimá odrůda špaldy Rubiota. Číslo poklesu dosahovalo u hodnocených odrůd pšenice ozimé formy vysokých hodnot, u jarních pšenic bylo negativně ovlivněno porůstáním v důsledku deštivého počasí těsně před sklizní. Výše výsevku se na hodnotách kvalitativních ukazatelů neprojevila.
|
host ::
RSS.