Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.