|
|
Dynamika inflace v Česká republice: Odkad novokeynesiánské Phillipsove křivky
Milučká, Daniela ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Nedávné studie Galiho a Gertlera (1999), Sbordona (2002) a Robertse (2001) dokázaly, že novokeynesiánská Phillipsova křivka, která je založena na Calvově modelu cen, je empiricky platný koncept. Tyto studie dále došly k závěru, že reálné mezní náklady dokážou lépe popsat pohyb inflace než samotná mezera výstupu. Neissová a Nelson (2002) a Gali, Gertler a Salido (2001) na druhé straně tvrdí, že doposud je jen velmi málo empirických důkazů, které by mohly podpořit toto tvrzení. Neissová a Nelson (2002) dále dodávají, že jakmile je mezera výstupu definovaná v souladu s ekonomickou teorií, pak empirické potvrzení novokeynesiánské Phillipsovy křivky dává výsledky, které jsou alespoň tak uspokojivé jako ty s reálními mezními náklady. Vzhledem k těmto argumentům zkoumá moje studie vztah mezi mezerou výstupu a inflací popsaný novokeynesiánskou Phillipsovou křivkou. Studie odhaduje klíčové koeficienty hybridní novokeynesiánské Phillipsovy křivky využívající mezeru výstupu jako hlavní hnací sílu. Tato hybridní forma novokeynesiánské Phillipsovy křivky zahrnuje jak inflační očekávání, tak zpožděnou inflaci jako své hlavní komponenty. Hybridní novokeynesiánská Phillipsova křivka je ověřena na českých datech pro období 2000Q1--2012Q4 pomocí Kalmanovy filtrace. Ve své studii jsem došla k několika podstatným závěrům: (i) mezera výstupu má významný dopad na pohyby české inflace, (ii) podíl agentů, kteří se řídí inflačními očekáváními je vyšší než podíl agentů, kteří využívají adaptivní očekávání a (iii) česká inflace je významně ovlivňována i exogenním faktorem změny importních cen.
|
|
|
Mechanisms of the European Union for solving the balance of payments issues (case studies of Latvia, Hungary and Romania)
Milučká, Daniela ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem této bakalářske práce je vysvětlit a popsat systém finanční pomoci poskytované Evropskou Unii spolu s dalšími mezinárodními institucemi, tzv.balance of payments assistance a shodnotit její vliv na makroekonomickou situaci ve vybraných zemích. V teoretické části se věnuji samotné struktuře platební bilance, podrobněji běžnému a finančnímu účtu, vyrovnávaní salda běžného účtu, zapsání střednědobé finanční půjčky do platební bilance a struktuře poskytování finanční pomoci balance of payments. V praktické části identifikuji na základě makroekonomické analýzy, co donutilo vybrané země přijmout střednědobou půjčku od mezinárodních finančních institucí, v jaké podobě ji získali a jak se vyvíjela jejich ekonomika po přijetí půjčky.
|
host ::
RSS.