|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Migová, Tatiana ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Bez názvu Prosazování alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody je dlouhodobý několikafázový proces, jehož počátky lze datovat od sklonku 19. století. Právně teoretická východiska alternativních forem v trestním právu jsou obsažena v moderních teoriích o účelu trestu a trestání. Názory na účel trestu se v různých dobách lišily. Zlomovým okamžikem byl vznik resocializačních a restitučních teorií, které zosobňují humánnější přístup k trestání a zdůrazňují myšlenku, že trest by neměl být jen prostředkem odplaty, odstrašení a eliminace pachatele, nýbrž také prostředkem pozitivního působení a vedení pachatele i urovnání sporu mezi pachatelem a obětí. Tyto teorie se promítly i do praktické roviny. Pod jejich vlivem se přetvářejí sankční systémy, zavádějí se nové tresty a mění podmínky se pro ukládání dosavadních trestů. Nepodmíněný trest odnětí svobody, jenž se stál páteří sankčního systému, nebyl schopen efektivně zajistit tyto nové funkce trestu. A tak byl zahájen proces intenzivního hledání nových postupů a trestů, které by byly schopny účinně nahradit nepodmíněný trest a také lépe zajistit nové úkoly trestání. Hnacím motorem tohoto procesu byla krize nepodmíněného trestu odnětí svobody způsobena explozí kriminality ve druhé polovině 20. století. Nedostatečná diverzifikace sankčního systému zapříčinila...
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Migová, Tatiana ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Bez názvu Prosazování alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody je dlouhodobý několikafázový proces, jehož počátky lze datovat od sklonku 19. století. Právně teoretická východiska alternativních forem v trestním právu jsou obsažena v moderních teoriích o účelu trestu a trestání. Názory na účel trestu se v různých dobách lišily. Zlomovým okamžikem byl vznik resocializačních a restitučních teorií, které zosobňují humánnější přístup k trestání a zdůrazňují myšlenku, že trest by neměl být jen prostředkem odplaty, odstrašení a eliminace pachatele, nýbrž také prostředkem pozitivního působení a vedení pachatele i urovnání sporu mezi pachatelem a obětí. Tyto teorie se promítly i do praktické roviny. Pod jejich vlivem se přetvářejí sankční systémy, zavádějí se nové tresty a mění podmínky se pro ukládání dosavadních trestů. Nepodmíněný trest odnětí svobody, jenž se stál páteří sankčního systému, nebyl schopen efektivně zajistit tyto nové funkce trestu. A tak byl zahájen proces intenzivního hledání nových postupů a trestů, které by byly schopny účinně nahradit nepodmíněný trest a také lépe zajistit nové úkoly trestání. Hnacím motorem tohoto procesu byla krize nepodmíněného trestu odnětí svobody způsobena explozí kriminality ve druhé polovině 20. století. Nedostatečná diverzifikace sankčního systému zapříčinila...
|