Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Československé hudební elity na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století
Matějíček, František ; Havel, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století došlo stejně jako v celospolečenském měřítku k výrazným změnám také na domácí hudební scéně. Pěvecké a tvůrčí elity začaly být konfrontovány s nástupem angloamerické produkce a v mnoha případech nuceny hledat alternativní způsoby svého uplatnění v nových podmínkách. Tato Diplomová práce si prostřednictvím výpovědí populárních československých hudebníků klade za cíl porovnat situaci na domácí scéně před listopadem roku 1989 a v období po něm. Předmětem bádání je snaha získání odpovědí na otázky související s dnešní popularitou československé populární hudby a tvůrců z období osmdesátých let. Pokouším se ověřit, zda je kritický pohled části odborné veřejnosti na spojení hudebních elit s ideologií předlistopadového režimu oprávněný, či nikoliv. Stejně tak zobrazit osudy hudebních hvězd ve vztahu k proměnám společenského řádu a v druhém plánu nastavit základy pro další bádání v tématu.
Personální pnutí ve vedení KSČ v letech 1987-1989. Vliv přestavby na události v Československu na konci osmdesátých let
Matějíček, František ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Personální pnutí ve vedení KSČ v letech 1987-1989. Vliv přestavby na události v Československu na konci osmdesátých let." pojednává o situaci v nejvyšším vedení Komunistické strany Československa v letech 1987-1989 v závislosti na změně politické linie Sovětského svazu a nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS. Cílem práce je popsat postoj vrcholných komunistických politiků k přestavbě hospodářského a společenského mechanismu a vývoj s tím souvisejících rozporů uvnitř strany. Zabývá se personálními přesuny, srovnává přístupy politických křídel vedených Vasilem Biľakem, Gustávem Husákem a do procesu nově vstupujících politiků reprezentovaných Ladislavem Adamcem a Miroslavem Štěpánem. Studie zároveň zkoumá atmosféru v nejvyšším stranickém orgánu, předsednictvu KSČ a mocenské ambice jednotlivých osobností. Na základě vzpomínek aktérů doby se pokouší nastínit model politického rozložení sil, které na konci osmdesátých let v domácí politice nastalo a ve svém důsledku přispělo k pádu komunistického režimu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.