|
|
Efekt pojetí výuky na schopnost studentů prvního ročníku bakalářského studia provádět chemické výpočty
Nováková, Karolína ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Matěcha, Tadeáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá připraveností vysokoškolských studentů provádět chemické výpočty. Zkoumány byly ročníky studentů nastupují ke studiu na katedru chemie a didaktiky chemie na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v akademickém roce 2022/23 a 2023/24. Na začátku práce jsou uvedena teoretická východiska, kde je popsána problematika chemických výpočtů na základě dřívějších výzkumů. Jsou zde zařazeny faktory ovlivňující schopnost řešit chemické výpočty a jejich přesah do matematiky. Dále je pozornost věnována pozici chemických výpočtů ve školním kurikulárním systému. Praktická část se zaměřuje na zjištění, s jakými schopnostmi provádět chemické výpočty přichází studenti ze středních škol. Na začátku byl studentům zadán vstupní test. Kromě úspěšnosti byly zkoumány i chyby, které studenti dělají. Na konci zimního semestru studenti psali analogický posttest. Výsledky obou testů byly následně porovnávány. Dále byly s vybranými studenty provedeny rozhovory, aby se získaly přesnější informace ohledně výuky chemických výpočtů. Z výsledků je patrné, že studenti přichází ze středních škol nedostatečně připraveni i přesto, že by výpočty měli podle kurikulárních dokumentů ovládat. Nejvíce problematické se jeví výpočty z rovnic, výpočty pH a výpočty zaměřené na míchání roztoků. Tato práce doplňuje...
|
|
|
Komplexní chemická analýza krevních nátěrů
Matěcha, Tadeáš ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kolář, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komplexní chemickou analýzou krevních nátěrů pomocí hmotnostní spektrometrie a infračervené spektroskopie. Teoretická část je zaměřena nejprve na historii používání, vlastnosti a receptury krevních nátěrů, posléze na jejich samotné složení, které je rozděleno na proteinovou a neproteinovou složku, dále na vybrané analytické metody užívané k jejich identifikaci. V experimentální části je vyhodnoceno a diskutováno 41 modelových vzorků a 2 vzorky reálné. K identifikaci proteinové složky byla u všech vzorků použita metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií typu nano-LC-ESI-Q-TOF MS. Určení množstevního zastoupení jednotlivých typů proteinových přísad v krevních nátěrech bylo provedeno na základě počtu nalezených peptidů pocházejících z proteinů typických pro konkrétní proteinové přísady. Dále se podařilo identifikovat aminokyselinové sekvence, díky kterým je možné určit živočišný původ použité krve. Metodou infračervené spektroskopie, konkrétně technikou zeslabeného úplného odrazu a difúzní reflektance, byla zjištěna neproteinová složka všech vzorků a experimentálně byla diskutována kvantitativní analýza na základě změny intenzit naměřených spekter. Zvláštní kapitola se věnuje identifikaci klihu a navrženému postupu při identifikaci žluči. Na...
|
|
| |
host ::
RSS.