Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj betonů s omezenými objemovými změnami
Martanová, Jana ; Skopal, Ing Karel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou objemových změn betonu. Pozornost je věnována zejména smršťování betonu. Jsou popsány jednotlivé druhy objemových změn cementových betonů, důvod jejich vzniku, a způsoby, kterými je lze eliminovat. Praktická část je zaměřena na sledování objemových změn betonu po dobu 28 dní s použitím různé dávky plastifikační přísady.
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
Vývoj betonů s omezenými objemovými změnami
Martanová, Jana ; Skopal, Ing Karel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou objemových změn betonu. Pozornost je věnována zejména smršťování betonu. Jsou popsány jednotlivé druhy objemových změn cementových betonů, důvod jejich vzniku, a způsoby, kterými je lze eliminovat. Praktická část je zaměřena na sledování objemových změn betonu po dobu 28 dní s použitím různé dávky plastifikační přísady.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.