|
|
Spisovatelky českého undergroundu
Kubáč, Vilém ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměří na ženy spisovatelky v rámci českého undergroundu. Bude v ní brán zřetel na fenomén "ženského psaní" a postavení žen spisovatelek v rámci undergroundové komunity, kde tvořily menšinu. Hypotézou je, zda spisovatelky v českém undergroundu uvědoměle tvořili v rámci "ženského psaní" nebo pod vlivem feminismu. Nabízí se proto otázky, zda měly spisovatelky v undergroundu v rámci ženské emancipace lepší postavení než spisovatelky oficiální či angažované v jiných kontrakulturních společenstvích, a také se ženami v undergroundu i mimo underground, které nebyly literárně činné. Bude vhodné spisovatelky v českém undergroundu komparovat s tvorbou a postavením žen, které tvořily literaturu na Západě. Fenoménem nejen žen v undergroundu je to, že se velmi často věnovaly dalším uměleckým aktivitám jako je hudba či výtvarné umění, proto bude důležitá také komparace s jejich dalšími uměleckými činnostmi. Práce se na celé období kultury od 50 let počínaje fenomén edice Půlnoc a Janu Krecarovou po punkovou generaci 80 let.
|
|
|
Myšlení a hodnoty tří uměleckých generací české avantgardy (1919-1989)
Bulíček, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Tato práce si klade za cíl provést diskursivní komparaci tří generací (1918 - 1989) uměleckých teoretiku a poukázat tak na jejich podobnost. Konkrétně jsou to hlavní osobnosti a mluvčí české umělecké avantgardy a undergroundu, jimiž jsou Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák a Ivan Martin Jirous. Tato práce analyzuje interpretační modely obsažené v manifestech a manifestačních textech (2. kapitola) a rekonstrukce prožívání a zakoušení avantgard založené na historické práci s prameny osobní povahy (3. kapitola). Výsledkem této analýzy je popis rozdílů a (dynamiky) vývoje avantgard, ale především charakteristika avantgardního a undergroundového mentálního světa. Z analýzy vyplývá, že umělecká avantgarda (Teige) i underground (Jirous, Knížák), stejně jako druhá generace stojící na pomezí avantgardy a undergroundu (Boudník, Bondy) vykazují velkou podobnost s mnoha společnými rysy. Jednotlivé rysy společné avantgardě i undergroundu jsou shrnuty v závěru práce. Klíčová slova avantgarda, underground, české umění, manifest, prožitek, Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák, Ivan Martin Jirous
|
|
|
Sado-Maso 1983-1986. Historie a článková bibliografie samizdatového časopisu.
Romanová, Gabriela ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Tato práce je věnována samizdatovému undergroundovému časopisu Sado-Maso, který vycházel v letech 1983-1986 v Praze. Je zaměřena na tematickou charakteristiku časopisu, jeho zasazení do historického literárního kontextu a doprovodné filmové a literární projekty, jejichž tvůrci byli členy redakčního okruhu časopisu Sado-Maso (především L. Drožď) a které souvisely s vydáváním časopisu. Práci doplňuje kompletní článková bibliografie, rejstříky, obrazová příloha obálek časopisu, rozhovory s tvůrci a pamětníky a kritická edice dosud oficiálně nepublikovaného eseje E. Bondyho Zaplaťpánbů za "underground". Jsou zde rovněž otištěny dva dokumenty-záznamy StB, ve kterých je časopis zmiňován v souvislosti s E. Bondym a akcemi Klín a Satan. Cílem této diplomové práce je přispět k lepšímu poznání dosud neprobádané oblasti českého literárního undergroundu 80. let v jeho ne příliš exponovaných a všeobecně méně známých odnožích. Klíčová slova SAMIZDAT, ČASOPISY, SADO-MASO, JEN PRO BLÁZNY, OPIUM PRO LID, (ZEN)BUDDHISMUS, EKOLOGIE, ANARCHISMUS, PSYCHOLOGIE, PUNK, FILMY TZV. NEZÁVISLÉ TVORBY, VÝTVARNÉ UMĚNÍ, PUNK-ROCK, NEW AGE, NEW PAINTING, DEKADENCE, SURREALISMUS, LUBOMÍR DROŢĎ, EGON BONDY, TOMÁŠ MAZAL, PAVEL VESELÝ, PETR UHL, DANA NĚMCOVÁ, PAUL WILSON, VÁCLAV HAVEL, STANISLAV DIVIŠ, FRANTIŠEK KAUTMAN, KAREL HYNEK...
|
|
|
Hranice moci a sebe-reprodukce diktatury sovětského typu v Československu přelomu 40. a 50. let na příkladu podzemních uměleckých skupin
Novák, Daniel ; Machovec, Martin (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
Období následující po únoru 1948 je většinou v obecném povědomí zafixované jako doba nejtvrdší represe stalinistického režimu, symbolizované především v podobě z velké části inscenovaného budovatelství, neméně inscenovaných okázalých procesů s "velezrádci", táborů nucených prací a ideologického kýče socialistického realismu. Je proto až podivuhodné, že právě v tomto údobí se v "podzemí" objevuje bohatý svět neoficiálních uměleckých skupin i jednotlivců, kteří se odmítají podvolit strachu z represe, stejně jako tlakům zglajchšaltované společenské objednávky utvářené oficiální kulturní ideologií socialistického realismu. Obyvatelé těchto podzemních ostrovů svobodné imaginace - edice Půlnoc soustředěné okolo postavy Zbyňka Fišera (alias Egona Bondyho), surrealistické skupiny kolem Vladimíra Effenbergera a Karla Teigeho, okruhu Bohumila Hrabala a tzv. Libeňských psychiků (Záběhlické surrealistické skupiny) - v nich zůstávali po celé toto období téměř zcela skryti. Přesto tvořili, živě komunikovali, vydávali vlastní tiskoviny. Jak je to jen možné? Neznamenal snad "totalitaristický" systém totální podřízení života společnosti i každého jednotlivce nárokům a zájmům mocenského aparátu vládnoucí státo-strany? Kdo byli tito lidé? Odkud přicházeli a co je spojovalo? Co na druhé straně okolo poloviny 50. let...
|
host ::
RSS.