|
|
Edukace pacientů s kolostomií
MACHÁLKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se problematikou edukace pacientů s kolostomií. Teoretická část popisuje oblasti kolostomie a její historie, anatomii tlustého střeva a nejčastější nemoci vedoucí k založení kolostomie. Dále je zpracována oblast ošetřovatelské péče o pacienty s kolostomií a edukační proces u těchto pacientů. V teoretické části bylo naší snahou podat komplexní informace o problematice péče o pacienty s kolostomií. Praktická část přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření. K výzkumnému šetření byly stanoveny tři cíle. První cíl byl zaměřený na odkrývání jevů vztahujících se k edukačním kompetencím stomasester. Dalším cílem bylo zjistit úroveň edukačních kompetencí stomasester. Posledním cílem práce bylo zjistit, zda stomasestry účinně edukují pacienty s kolostomií. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. K naplnění cílů byla použita výzkumná metoda ? polostrukturovaný rozhovor, který byl v rámci kvalitativního přístupu nejpraktičtější. Další námi navržená parciální metoda ? nezúčastněné pozorování byla zamítnuta některými subjekty výzkumného souboru. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma skupinami respondentů, tři registrované stomasestry z regionu Jižních Čech tvořily první skupinu a šest pacientů s kolostomií tvořilo skupinu druhou. Polostrukturovaný rozhovor vedený se stomasestrami byl zaměřen na zjišťování edukačních kompetencí a na strategie, které stomasestry používají při edukaci pacienta s kolostomií. Stejná metoda byla použita i u pacientů s kolostomií, kdy naší snahou bylo zjistit, zda jsou tyto strategie efektivní, ale především zjistit, jak vůbec práci stomasester hodnotí samotní pacienti. Pro fixaci kvalitativních výsledků byl zvolen psaný záznam a tyto výsledky byly následně podrobeny důkladné analýze. Použita byla metoda kódování a pro přehlednost byly výsledky zpracovány do tabulek. Na základě výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že stomasestry nedefinovaly všechny své edukační kompetence. Orientovány byly především na předoperační přípravu, pooperační péči a ve dvou případech na ambulantní péči. Myslíme si, že je to způsobené absencí pedagogického vzdělání, které nemá žádná registrovaná stomasestra z výzkumného souboru. Dále bylo zjištěno nezávisle na sobě, že strategie, které stomasestry používají při edukaci pacientů s kolostomií se shodují. Cíl edukace byl stanoven stomasestrami takto: soběstačnost pacienta při ošetřování kolostomie, shoda panovala i při definování časového rozmezí potřebného na edukaci, edukačního prostředí i edukačních pomůcek. Z rozhovorů, které byly vedeny s pacienty s kolostomií bylo zjištěno, že strategie, které stomasestry využívají jsou efektivní. Zajímavé výsledky byly zjištěny při hodnocení stomasester. Hodnocení samotných stomasester dopadlo na výbornou, ale to samé nelze říci u hodnocení ostatního zdravotnického personálu. Z výsledků výzkumných otázek lze stanovit následující hypotézy: První hypotéza: Definované edukační kompetence stomasester v rámci péče o pacienty s kolostomií jsou na vysoké úrovni. Druhá hypotéza: Při edukaci pacientů s kolostomií používají stomasestry strategii vhodně zvoleného edukačního cíle, poskytují dostatek času a prostoru pro dotazy a užívají vhodné edukační pomůcky. Třetí hypotéza: Používané strategie jsou efektivní. Čtvrtá hypotéza: Pacienti hodnotí práci stomasester velmi kladně. Výsledky práce mohou vést k doporučení pro vzdělávání sester v rámci edukace pacientů s kolostomií.
|
host ::
RSS.