|
|
Vliv genotypu a prostředí na obsah a variabilitu beta-glukanů a arabinoxylanů u ječmene jarního
Macháň, Pavel
Obsah arabinoxylanů a beta-glukanů je limitujícím faktorem pro využití produkce ječmene. Z tohoto pohledu byl ve vzorcích zrna u souboru sedmi sladovnických pluchatých odrůd, tří bezpluchých linií a jedné bezpluché odrůdy ječmene jarního pěstovaného v letech 2009 až 2011 ve dvou intenzitách chemického ošetření na lokalitách Branišovice, Žabčice a Kroměříž stanoven obsah beta-glukanů a arabinoxylanů. Pro doplnění byl založen pokus se čtyřmi odrůdami ječmene ozimého pěstovaného v roce 2011 ve dvou intenzitách chemického ošetření na lokalitách Kroměříž, Staňkov a Žatec. Na variabilitě obsahu arabinoxylanů se nejvýznamněji podílel genotyp a chemické ošetření, na variabilitu obsahu beta-glukanů měl největší vliv genotyp a pěstební prostředí (rok a lokalita). Nejvyšší hodnoty arabinoxylanů i beta-glukanů byly stanoveny v zrnu bezpluchých linií z neošetřených variant (KM 1057 6,25 % arabinoxylanů a KM 2084 6,41 % beta-glukanů) a naopak nejnižší hodnoty pocházely z chemicky ošetřených variant (bezpluchá odrůda AF Lucius obsahovala 3,68 % arabinoxylanů a sladovnické odrůdy Wintmalt a Radegast s 3,61 a 3,87 % beta-glukanů). Vzorky z neošetřených variant poskytly v průměru více arabinoxylanů i beta-glukanů, než varianty ošetřené.
|
|
|
Vliv genotypu a prostředí na obsah a variabilitu beta-glukanů a arabinoxylanů u ječmene jarního
Macháň, Pavel
Obsah arabinoxylanů a beta-glukanů je limitujícím faktorem pro využití produkce ječmene. Z tohoto pohledu byl ve vzorcích zrna u souboru sedmi sladovnických pluchatých odrůd, tří bezpluchých linií a jedné bezpluché odrůdy ječmene jarního pěstovaného v letech 2009 až 2011 ve dvou intenzitách chemického ošetření na lokalitách Branišovice, Žabčice a Kroměříž stanoven obsah beta-glukanů a arabinoxylanů. Pro doplnění byl založen pokus se čtyřmi odrůdami ječmene ozimého pěstovaného v roce 2011 ve dvou intenzitách chemického ošetření na lokalitách Kroměříž, Staňkov a Žatec. Na variabilitě obsahu arabinoxylanů se nejvýznamněji podílel genotyp a chemické ošetření, na variabilitu obsahu beta-glukanů měl největší vliv genotyp a pěstební prostředí (rok a lokalita). Nejvyšší hodnoty arabinoxylanů i beta-glukanů byly stanoveny v zrnu bezpluchých linií z neošetřených variant (KM 1057 6,25 % arabinoxylanů a KM 2084 6,41 % beta-glukanů) a naopak nejnižší hodnoty pocházely z chemicky ošetřených variant (bezpluchá odrůda AF Lucius obsahovala 3,68 % arabinoxylanů a sladovnické odrůdy Wintmalt a Radegast s 3,61 a 3,87 % beta-glukanů). Vzorky z neošetřených variant poskytly v průměru více arabinoxylanů i beta-glukanů, než varianty ošetřené.
|
|
| |
host ::
RSS.