|
|
Chemické a biologické zbraně hromadného ničení
MYSLÍK, Karel
Diplomová práce se zaměřuje na zbraně hromadného ničení. Cílem byla analýza znalostí o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji. Teoretická část je rozdělena na několik částí. První část se věnuje charakteristice chemických zbraní, jejich historii, použití chemických zbraní během 1. světové války v meziválečném období, ale také novodobé historii. V druhé části se věnuje charakteristice a rozdělení biologických zbraní, jejich historii, jsou zde popsáni hlavní představitelé bojových biologických agens např. antrax, pravé neštovice, mor, cholera, tularémie a další. V další kapitole je popsáno válečné použití a testování biologických zbraní a definování nemoci SARS a COVID-19. Poslední část se věnuje mezinárodním předpisům týkající se zbraní hromadného ničení, jedná se o Ženevský protokol (1925), Úmluvu o chemických zbraní (1993), nebo Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (2017). Výzkumná část seznamuje s výsledky dotazníkového šetření mezi 470 respondenty, kteří byli příslušníky Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Na základě provedeného dotazníkového šetření je možné konstatovat, že znalosti respondentů přesáhly stanovených 60 %. Úroveň znalostí příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje je srovnatelná s úrovní znalostí respondentů ostatních složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Ochrana proti zbraním hromadného ničení v Armádě České republiky
MYSLÍK, Karel
Bakalářská práce popisuje bojové chemické látky. Teoretická část obsahuje obecnou charakteristiku zbraní hromadného ničení a bojové, chemické, jaderné a biologické zbraně. Uvádí klasifikaci, druhy a účinky bojových chemických látek. Na tuto část navazuje kapitola, která popisuje historii a vývoj prostředků ochrany proti bojovým chemickým látkám před a po roce 1989. Následuje oblast prostředků ochrany proti bojovým chemickým látkám, která popisuje prostředky ochrany dýchacích orgánů, povrchu těla a prostředky detekce těchto látek, které jsou v současné době využívány u vševojskových jednotek Armády České republiky. Oblasti poskytování první pomoci při zasažení bojovou chemickou látkou se věnuje další část práce. Definuje historii, prostředky antidot a proces dekontaminace. Poslední kapitola uvádí legislativu zbraní hromadného ničení, ve které jsou zdůrazněny některé významné dokumenty, které se týkají zákazu používaní všech druhů zbraní hromadného ničení, jejich držení, výrobě, skladování a šíření. Jedná se o Ženevský protokol, smlouvu o nešíření jaderných zbraní a úmluv o biologických a chemických zbraní. Druhá část práce obsahuje analytický výzkum, který se zabýval aktuální připraveností vojáků z povolání u jednotek Armády České republiky. Pro uskutečnění výzkumu byla zvolena forma dotazníkového šetření, kde bylo vytvořeno pro oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení několik specifických otázek, které se touto problematikou zabývají. Cílem vytvoření dotazníku bylo zjištění aktuálních znalostí vojáků Armády České republiky a získání odpovědi na výzkumnou otázku, zda je Armáda České republiky adekvátně připravena na hrozbu v podobě zbraní hromadného ničení. Výzkumného šetření se zúčastnilo dvě stě čtyřicet vojáků z povolání ze čtyř vojenských útvarů. Výsledky šetření byly zpracovány do tabulek a následně graficky znázorněny. Závěr práce shrnuje problematiku a poznatky z oblasti zbraní hromadného ničení v Armádě České republiky.
|
host ::
RSS.