|
|
Optimalizace intenzivního chovu larev candáta obecného (Sander lucioperca L.)
MORAVA, Jakub
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet, porovnat a najít nejvhodnější hustotu vířníků (Brachionus plicatilis) na růst a přežití larev candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému. Druhý pokus otestoval počáteční odkrm candáta za pomoci vířníka a jeho následné kombinace s žábronožkou. V prvním experimentu byl pozorován vliv různé hustoty vířníků na růst a přežití larev candáta. Další sledované hodnoty byly např. Fultonův koeficient, celková délka ryb, hmotnost ryb a podobně. Ryby byly rozděleny na 4 skupiny o různých dávkách krmení a na kontrolní skupinu, která krmení nebylo podáváno. Vířníci byli použiti ve čtyřech hustotách 2 ks, 6 ks, 10 ks a 20 ks vířníků na larvu. Nejlepší růst vykazovala skupina D, ale to bylo kompenzováno nižším přežitím. Naopak nejlepší přežití bylo zaznamenáno u skupiny C, ale u této skupiny byl zaznamenán nižší růst. Jako nejoptimálnější byla zvolena skupina B, která byla krmena dávkou 6 ks vířníků na larvu. V druhém experimentu byly sledovány změny na těle candátů po rozkrmu vířníkem a následné kombinaci s žábronožkou. Pozorováno bylo úspěšné naplnění plynového měchýře a deformity těla a páteře po 40 denním odchovu larev candáta v RAS. U ryb na konci experimentu byly zaznamenány deformity těla v podobě chybějící horní čelisti, dolní čelisti a obou čelistí. Deformity páteře se vyskytovaly v podobě skoliózy, lordózy, kyfózy a pokřivení zig zag. Experiment prokázal, že neúspěšně naplněný plynový měchýř úzce souvisí s tvorbou deformit u candáta. Dalším zaznamenaným negativním faktorem, který ovlivňuje plnění plynového měchýře, jsou mastnoty na povrchu hladiny vody, a proto bych doporučil ve fázi plnění plynového měchýře instalovat na hladinu sběrače mastnot.
|
|
|
Vliv výše denní krmné dávky na růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu
MORAVA, Jakub
Vliv výše denní krmné dávky u juvenilního síha peledě byl testován na dávkách 1,5 %, 2,5 %, 3,5 % a 4,5 % biomasy ryb za použití krmiva BioMar Inicio 1,1 mm. Délka experimentu byla 63 dní. Na počátku experimentu byly nasazeny ryby o průměrné hmotnosti 1,82 +- 0,48 gramu a celkové délce 65 +- 6 mm. Po první fázi odchovu (0 až 21 dní) byly zaznamenány signifikantní rozdíly mezi testovanými skupinami. Nejvyšší růst vykazovaly ryby ze skupiny krmené 4,5 % (80 mm). Specifická rychlost růstu byla 1,5 % 1,1 %.den-1, 2,5 % 2,6 %.den-1, 3,5 % 4,4 %.den-1, 4,5 % 4,7 %.den-1. V druhém odchovném období (21 až 42) výrazně zaostávaly v růstu ryby ze skupiny krmené 1,5 % oproti zbytku, a jejich nárůst byl o pouhých 9 % celkové délky. V ostatních skupinách bylo zaznamenáno výraznějších změn v délce těla s nejvyššími hodnotami u skupiny krmené 4,5 % biomasy ryb, kde se specifická rychlost růstu pohybovala 1,5 % 1,9 %.den-1, 2,5 % 3,1 %.den-1, 3,5 % 3,9 %.den-1, 4,5 % 4 %.den-1. V poslední části odchovu (42 až 63) byl nejvyšší růst potvrzen opět u skupiny krmené 4,5 %. Tato skupina dosáhla nárůst o 60 % délky těla oproti skupině krmené 1,5 %. Specifická rychlost růstu měla v tomto období nejnižší hodnoty, nejvyšší rychlost růstu byla vypočítána u skupiny 4,5 % 3,7 %.den-1, 3,5 % 3,6 %.den-1, 2,5 % 2,9 %.den-1 a 1,5 % 1,6 %.den-1. Na konci experimentu měřily jednotlivé ryby průměrně ve skupině krmené 1,5 % 84 +- 7 mm, 2,5 % 106 +- 10 mm, 3,5 % 122 +- 10 a 4,5 % 148 +- 11 mm.
|
host ::
RSS.