|
|
Podzimní průtah jeřába popelavého (\kur{Grus grus}) přes Českou republiku se zvláštním zřetelem na oblast jihozápadních Čech
MILLEROVÁ, Adéla
Jeřáb popelavý (Grus grus) je tažný druh, který byl dříve v České republice považován za vzácně protahující druh. V současné době u nás každoročně protahuje až několik tisíc jedinců jeřábů popelavých. V Evropě využívají jeřábi dvě hlavní tahové trasy - východní a západní. Východní migrační trasa vede z Finska a severozápadu Ruska přes Maďarsko do severní Afriky. Západní migrační trasa, kterou využívají i jeřábi hnízdící v ČR, vede z Norska, Švédska a Finska přes Německo a Francii do Španělska. Během migrace jeřábi zastavují na shromaždištích, kde odpočívají a hledají potravu. Jedno z nejznámějších shromaždišť jeřábů popelavých se nachází v maďarském národním parku Hortobágy. Fenologie průtahu je obecně ovlivněna širokým spektrem faktorů. V posledních desetiletích jsou zaznamenány výrazné změny migračního chování tohoto druhu. Pravděpodobně dochází k propojování východní a západní migrační trasy. Část jeřábů se odchyluje z východní migrační trasy, přičemž táhne přes ČR a napojuje se na západní migrační trasu. Cílem této práce bylo vypracovat přehled o fenologii průtahu a analyzovat dostupné údaje o průtahu jeřábů v jihozápadních Čechách a přilehlých oblastech (Bavorsko, Horní Rakousko). Z výsledků vyplývá, že v jihozápadních Čechách dochází ke zvyšování počtu pozorovaných jedinců jeřábů. Při tahu přes naše území jeřábi nejvíce upřednostňují severozápadní a západní směr letu. Z těchto výsledků je patrné, že pravděpodobně dochází k propojování východní a západní migrační trasy. Průměrné datum průletu jeřábů přes naše území v letech 2010 až 2019 průkazně neměnilo. Okrajově průkazný vliv na průtah jedinců jeřábů popelavých přes naše území měla průměrná denní teplota. Počet jedinců protahujících přes naše území mezi termíny sčítání jeřábů v NP Hortobágy byl průkazně ovlivněn datem (termínem) tahu.
|
|
|
Přehled krmných organismů pro ryby
MILLEROVÁ, Adéla
Krmné organismy jsou významnou součástí potravy ryb, využívají se nejen při odkrmu rybího plůdku, ale i jako doplňkové krmivo dospělých ryb. Přídavek živočišných a rostlinných složek do potravy ryb má prokázané účinky na jejich růst, rozmnožování, kondici a intenzitu zbarvení. Mezi krmné organismy využívané v akvaristice patří zástupci prvoků (Protozoa), vířníků (Rotifera), korýšů (Crustacea), hlístic (Nematoda), máloštětinatců (Oligochaeta), měkkýšů (Mollusca) a hmyzu (Insecta). Specifickou skupinou krmných organismů jsou řasy a sinice, které se uplatňují nejen jako doplňkové krmivo akvarijních ryb, ale i jako krmivo pro některé krmné organismy (např. pro vířníky, perloočky a klanonožce). Jednotlivé kapitoly obsahují vždy využití dané skupiny organismů v akvaristice, základní charakteristiku (velikost, výskyt, popř. rozmnožování), chov v domácích podmínkách (včetně seznamu potřebných věcí, výhod, nevýhod a finanční náročnosti chovu), způsob získávání a uchování daného druhu potravy.
|
host ::
RSS.