Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
GALERIE VE VĚŽI A JEJÍ VÝZNAM V DĚJINÁCH KAŽDODENNÍ KULTURY NA MĚLNÍKU VE DRUHÉ POLOVINĚ 20. STOLETÍ
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná rigorózní práce je mikrohistorickou sondou do dějin každodenní kultury druhé poloviny 20. století na Mělníku. Zabývá se vlivem komunistického režimu na kulturní a společenský život ve středočeském městě na pozadí každodenního dění v tamější výtvarné galerii. Mělnická galerie Ve Věži vznikla na sklonku šedesátých let 20. století v prostorách středověké Pražské brány a patřila pod správu hlavní kulturní instituce města ? Kulturního domu kapitána Otakara Jaroše, který stál v čele oficiálního směřování kultury tehdejší socialistické společnosti na Mělnicku. Jejím zakladatelem se stal akademický malíř a pedagog na zdejší Lidové škole umění Mělník Vladimír Veselý, který vybudoval tuto nevšední výtvarnou galerii, jenž dokázala fungovat po celé období tzv. normalizace v Československu, v období plném nechuti akceptovat touhu člověka po svobodném uměleckém projevu. A přesto tato výstavní síň vždy nabízela kousek svobody a volnosti. V galerii Ve Věži vystavovali progresivní mladí výtvarníci i uznávaní profesionálové, kteří dosáhli celostátního a mnohdy i světového uznání. Často se jednalo o umělce, kterým tehdejší komunistický režim znemožňoval podílet se na kulturním životě československé společnosti. V mělnické galerii však měli vždy dveře otevřené. Záměrem předkládané práce však není hodnotit galerii z hlediska dějin výtvarného umění, ale ukázat její význam a přínos pro společenský a kulturní život na Mělníku, kde se stala ostrůvkem svobody v nesvobodné době totalitního Československa.
Korunovace Josefa I. římským králem v Augšpurku 26. ledna 1690
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná diplomová práce se věnuje volbě a korunovaci arciknížete Josefa římským králem, které se uskutečnily v lednu 1690 v Augšpurku. Zaměřuje se na rekonstrukci průběhu jednotlivých rituálních kroků korunovačních slavností, které měly přesně daná ceremoniální pravidla. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství všech částí performancí, kterým se autorka věnuje tak, jak chronologicky následovaly za sebou. Šlo o slavnostní vjezd císařské rodiny do Augšpurku, příjezdy jednotlivých kurfiřtů Římsko-německé říše do města, předvolební jednání, samotnou volbu nového římského krále a následnou korunovaci zvoleného arciknížete Josefa. Stranou pozornosti nezůstávají ani okázalé slavnosti a velkolepá korunovační hostina, jež se konaly po korunovaci mladého Habsburka římským králem. Součástí performancí také bylo předání vzácných darů císaři, jeho manželce i synovi. Příslušníci vládnoucí dynastie přijali od představitelů augšpurského magistrátu a zástupců stavů Římsko-německé říše drahocenné předměty, jejichž alegorická výzdoba nesla bohatou symboliku. Přítomná práce se proto pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky výzdoby, kterou tvořily zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky. Ty oslavovaly obdarované a zrcadlily ideální ctnosti, jimiž měl panovník z habsburského rodu oplývat.
Svatba Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu roku 1613
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná bakalářská práce se zabývá svatbou Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu. Zaměřuje se na jejich svatební slavnost včele s velkolepou hostinou, která reprezentovala novomanželský pár v očích urozené společnosti raného novověku. Cílem práce je zrekonstruovat svatební veselí a interpretovat bohatou symboliku, kterou odráželo. Předmětem zájmu je zásobování slavnosti, vybavení a výzdoba hodovních sálů i kuchyňských prostor zámku a pestrá skladba svatebního jídelníčku. Stranou zájmu nezůstane ani služebnictvo a kuchyňský personál, jenž se podílel na přípravách a průběhu slavnosti. Práce se věnuje urozeným hostům, kteří se svatební hostiny zúčastnili. Jejich návštěva sloužila k sebeprezentaci novomanželů a vyjadřovala jejich společenské postavení, stejně jako celkové ztvárnění slavnostní hostiny. Hmotná kultura svatebního veselí, zejména složení svatebního menu včele s okázalým svatebním dortem měla svůj symbolický význam, jenž zrcadlil myšlenkový svět a hodnotový žebříček raně novověké společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.