Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sterilizace romských žen v Československu v 60. až 80. letech v sociálních souvislostech
MEZEROVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá sterilizací romských žen v 60. až 80. letech v Československu v sociálních souvislostech. Cílem této práce je zmapovat fenomén sterilizace romských žen v 60. až 80. letech 20. století. Práce bude příspěvkem k diskusi o ne-samozřejmosti lidských práv v totalitně řízených společnostech a v budoucnu může být využita ke komparaci analogického porušování lidských práv v jiných evropských zemích nebo v jiných kulturních okruzích. Zároveň je příspěvkem do diskuze o vztahu majoritních společností rozvinutých evropských zemí k Romům nebo obecně jiným etnikům, která se s obtížemi přizpůsobují tlaku majoritní společnosti. Zároveň se práce týká lékařské etiky, tzv. biomoci a medikalizace společnosti, tedy vysoce aktuálních otázek. Pro pochopení problematiky jsem nastínila vývoj eugeniky a její vliv na sterilizaci romských žen. Práce představuje medicínské i právní hledisko. Dále se zabývá postojem socialistické společnosti k Romům. Pojednává o důsledcích omezení plodnosti na dotyčné ženy z různých aspektů. Jedná se o výzkumnou teoretickou práci, je zde aplikována historická metoda, zejména analýza literárních pramenů. V práci jsou použity zejména česko-jazyčné, ale i anglicko-jazyčné zdroje. Práce se pokouší zodpovědět následující výzkumné otázky: 1.Co předcházelo myšlence omezení plodnosti romských žen? 2. Měla eugenika vliv na sterilizace romských žen? 3. Jak se stavěla socialistická společnost k přílivu Romů? Jak zvažovala možnosti jejich akulturace a omezení plodnosti? 3. Jaké důsledky mělo omezení plodnosti romských žen z hlediska sociálního, psychického a fyzického?
Slovesné způsoby ve vedlejších větách kompletivních - kontrastivní korpusová analýza
MEZEROVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá problematikou výběru slovesného způsobu v kompletivních větách ve francouzštině. Teoretická část popisuje francouzskou a českou klasifikaci slovesných způsobů a vedlejších vět, přičemž se věnuje zejména popisu vlastností a typologie vedlejších vět kompletivních. Jádrem teoretické části je rozbor kritérií, jakými se řídí volba mezi použitím indikativu a konjunktivu jakožto slovesného způsobu v těchto větách, vycházející z práce francouzského lingvisty Oliviera Souteta. Nakonec předkládá teoretické možnosti ekvivalentního vyjádření těchto způsobů v češtině. Praktická část spočívá v analýze tohoto jevu prostřednictvím paralelního korpusu Intercorp. Za účelem ověření představených teorií zkoumá tato analýza vybraný vzorek francouzských kompletivních souvětí a jejich českých ekvivalentů.
Analýza funkcí francouzských časů \kur{(plus-que-parfait, passé antérieur, futur antérieur)} - srovnání s češtinou
MEZEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá porovnáním francouzského a českého slovesného systému zejména v oblasti vyjádření předčasnosti. Teoretická část se skládá ze tří kapitol, ve kterých je nejdříve popsán francouzský a následně český slovesný systém s důrazem na gramatické kategorie času, vidu a způsobu, ve kterých se jazyky nejvíce odlišují. Zároveň jsou zde detailně představeny časy vyjadřující předčasnost: plus-que-parfait, passé antérieur a futur antérieur. Protože v češtině tyto časy neexistují, jsou pak v poslední kapitole této části představeny prostředky, které by mohly sloužit jako jejich české ekvivalenty. Tyto teorie jsou nakonec zkoumány v rámci korpusové analýzy v systému Intercorp, jejímž cílem je jejich potvrzení či naopak vyvrácení.
Eugenika v českých zemích v 1. polovině 20. století
MEZEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá českou eugenikou v 1. polovině 20. století. Pro pochopení české eugeniky jsem nastínila vývoj eugeniky od jejích počátků. Práce představuje základní témata české eugeniky, jako jsou degenerace lidské rasy, způsoby její regenerace, zavedení sňatkových vysvědčení nebo problematika předmanželských lékařských prohlídek. Dále představuje nejvýznamnější české eugeniky. Pojednává o rasové hygieně v Německu, jejímž základním problémem je např. sterilizace a eutanázie. V práci je porovnávána česká eugenika a jiná podobná hnutí. Jedná se o výzkumnou teoretickou práci, je zde aplikována především historická metoda, zejména analýza literárních pramenů, kterými jsou především díla českých eugeniků vydaná v 1. polovině 20. století. Dále využívá komparativní metody při srovnávání eugeniky české a jiných podobných hnutí v rámci střední Evropy. V práci jsou použity zejména česko-jazyčné, ale i anglicko-jazyčné literární prameny. Práce se pokouší zodpovědět následující výzkumné otázky: 1. Jak vzniklo české eugenické hnutí a kdo ho vedl? 2. Jaká byla hlavní témata českého eugenického hnutí? 3. Jaká byla podobnost, případně spolupráce, českého hnutí se zahraničními eugenickými sdruženími? Působila na české eugenické hnutí německá rasová hygiena? 4. Které okolnosti přispěly k zániku českého eugenického hnutí?

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.