|
|
Ošetřovatelská péče o nemocného s aortální vadou řešenou Rossovou operací
Moravcová, Jaroslava ; Merunková, Michaela (vedoucí práce) ; Zmeko, Dušan (oponent)
V případové studii se zabývám diagnostikou a léčbou aortální chlopenní vady mladého pacienta. Tato práce je rozdělena na klinickou a ošetřovatelskou část. Klinická část je zaměřena na anatomii srdečních oddílů, koronární oběh, převodní systém srdeční. Dále se zde věnuji druhům aortálních chlopenních vad, diagnostice a terapii. V kapitole terapie jsou popsány výhody a nevýhody mechanické a biologické chlopně, operace podle Rosse a zkušenosti na našem oddělení s touto metodou. Další kapitoly jsou zaměřeny na ochranu myokardu během operace a základní údaje o nemocném. V ošetřovatelské části jsem uvedla význam ošetřovatelského procesu, nastínila model Virginie Henderson podle kterého jsem hodnotila potřeby nemocného. Je zde zpracovaný krátkodobý ošetřovatelský plán týkající se prvních 24 hodin po operaci a dlouhodobý ošetřovatelský plán zpracovaný od druhého pooperačního dne do propuštění pacienta domů. Na konec jsem se věnovala edukaci nemocného. Na závěr práce je uveden seznam použité literatury, seznam použitých léků a jejich zařazení v lékové skupině. V přílohách jsou uvedeny obrázky znázorňující operační řešení Rossovou metodou a tabulky dokumentující podrobné informace o pacientech, kteří podstoupili tuto operaci na našem oddělení.
|
|
|
PŘÍNOS A PŘEKÁŽKY V PŘEDÁVÁNÍ HLÁŠENÍ SESTRAMI U LŮŽKA PACIENTŮ
MERUNKOVÁ, Michaela
Předávání hlášení patří mezi každodenní činnosti sester. Při práci sestry je důležité vědět přesně kdo, kdy, kde, co a jak. Od toho se odvíjí její následující činnost a náplň směny. Diplomová práce na téma Předávání hlášení u lůžka pacienta má teoretickou a praktickou část. První, teoretická část obsahuje tři kapitoly, moderní trend ošetřovatelství, hlášení sester a legislativu. Druhá, praktická část je založena na kvantitativním a kvalitativním šetření s třemi definovanými cíly a čtyřmi hypotézami. Prvním cílem bylo zjistit, co sestry považují za hlavní přínos předávání hlášení u lůžka pacienta. Druhý cíl měl definovat největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacienta. Třetí cíl zjišťoval postoj pacientů k předávání hlášení sester u jejich lůžka. Všechny tři cíle byly šetřením splněny. Kvalitativní část diplomové práce byla založena na provedeném kvaziexperimentu a následných dotazech pro pacienty a sestry. Výzkumným vzorkem bylo 5 sester a 5 pacientů z intermediální stanice a 5 sester a 5 pacientů z resuscitační stanice kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Polostrukturovaný rozhovor se skládal ze šesti až osmi otázek, které mapovaly pocity, obsah, vizualizaci, zapojení, výhody, nevýhody, oddělení, předání u lůžka a kvalitu. Sběr dat v kvantitativní části probíhal formou anonymního dotazníku, který byl určen pro sestry a zjišťoval, jak sestry předávání hlášení provádí či jak by ho provádět chtěly. Výzkumu se zúčastnilo 303 sester z Nemocnice České Budějovice a.s. a z Nemocnice Příbram a.s. Výsledky byly použity k potvrzení či nepotvrzení hypotéz. První hypotéza: Sestry, bez vizuálního doplnění hlášení, nepovažují ústní předání za kvalitní, šetřením potvrzena nebyla. Druhá hypotéza: Z pohledu rizika poškození pacienta je kvalita předávání hlášení sestrami na JIP, RES lepší než na standardním oddělení, šetřením byla potvrzena. Třetí hypotéza: Sestry považují za největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacientů časovou náročnost, šetřením potvrzena nebyla. A poslední čtvrtá hypotéza: Pacienti mají kladný postoj k předávání hlášení sestrami u lůžka, se šetřením potvrdila. Výstupem této práce je navrhnutí standardu týkající se předávání hlášení sester u lůžka pacienta. Výsledky mohou sloužit pro management ošetřovatelství, náměstka pro ošetřovatelskou péči, studenty zdravotnické a ošetřovatelské profese a pracující sestry.
|
|
|
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
MERUNKOVÁ, Michaela
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit.
|
host ::
RSS.