|
|
Význam bastionových fortifikací ve vývojovém procesu vojenské revoluce
Wohlmuth, Petr ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Matlas, Pavel (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá otázkou debaty o teorii takzvané vojenské revoluce, na kterou se zaměřuje jako na historický sociální vývojový proces, odvíjející se v raně novověké Evropě. Vojenská revoluce bývá v jejím rámci konceptualizovaná jako zdroj dalekosáhlé sociální změny s civilizační dimenzí, přispívající k celkovému weberovsky pojatému racionalizačnímu procesu, odehrávajícímu se na půdě Okcidentu. V tomto textu je vojenská revoluce teoreticky uchopena jako nesubstanční vývojový proces a její struktura a dynamika jsou analyzovány pomocí upravené verze actor- network-theory Bruno Latoura. V rámci tohoto pokusu jsou kriticky potlačeny obvyklé předpoklady přirozené ontologické kontinuity, totality a vývojového charakteru sociální sféry. Teoretickým výsledkem této práce, založeným na historických pramenech, je potvrzení toho, že i v rámci tohoto velmi kritického přístupu teorie vojenské revoluce vykazuje distinktivní kvality vývojového procesu a může posloužit jako silný kognitivní nástroj humanitních věd pro zkoumání evropského raného novověku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam bastionových fortifikací ve vývojovém procesu vojenské revoluce
Wohlmuth, Petr ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Matlas, Pavel (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá otázkou debaty o teorii takzvané vojenské revoluce, na kterou se zaměřuje jako na historický sociální vývojový proces, odvíjející se v raně novověké Evropě. Vojenská revoluce bývá v jejím rámci konceptualizovaná jako zdroj dalekosáhlé sociální změny s civilizační dimenzí, přispívající k celkovému weberovsky pojatému racionalizačnímu procesu, odehrávajícímu se na půdě Okcidentu. V tomto textu je vojenská revoluce teoreticky uchopena jako nesubstanční vývojový proces a její struktura a dynamika jsou analyzovány pomocí upravené verze actor- network-theory Bruno Latoura. V rámci tohoto pokusu jsou kriticky potlačeny obvyklé předpoklady přirozené ontologické kontinuity, totality a vývojového charakteru sociální sféry. Teoretickým výsledkem této práce, založeným na historických pramenech, je potvrzení toho, že i v rámci tohoto velmi kritického přístupu teorie vojenské revoluce vykazuje distinktivní kvality vývojového procesu a může posloužit jako silný kognitivní nástroj humanitních věd pro zkoumání evropského raného novověku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kriminalita v raně novověkých Čechách na příkladu Říčan (1667-1757)
Šimek, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Matlas, Pavel (oponent)
DISERTACE PhDr. Jan Šimek Kriminalita v raně novověkých Čechách na příkladu Říčan (1667-1757) Práce je příspěvkem k poznání kriminality v raně novověkých Čechách, pojímané v tradici české historiografie posledních desetiletí jako součásti sociálních dějin. Hlavním pramenem je šest soudních manuálů vzniklých činností hrdelního soudu v poddanském městečku Říčany u Prahy, které pokrývají časové období 1667-1757 a obsahují záznamy 289 kriminálních procesů. Ve struktuře kriminality analyzované dle již ustavených metodologických schémat jednoznačně převažují delikty proti majetku (37%), výrazný podíl připadá na spory o čest (26%), menšími podíly jsou zastoupeny činy proti životu a zdraví (12%) a mravnostní delikty (8%). Vedle kvantitativního zpracování pramenů je pozornost věnována i typickým rysům jednotlivých deliktů a z hlediska historické antropologie i jejich pachatelům. Pozornost je věnována i vlastnímu fungování říčanského soudu a jeho vazbám na patrimoniální správu, která byla až do prvních let 18. století velmi těsná. Mezníkem je josefinská soudní reforma roku 1707, od kdy přebírá určující úlohu ve vedení říčanských procesů pražský apelační soud. Z hlediska udílených jsou dominantní tresty odnětí svobody (25%) a tresty podmíněné (23%), vykonané tresty smrti jsou naopak marginální (8%). Pro první...
|
|
|
Hranice sociální disciplinace poddaného obyvatelstva. Panství Hluboká nad Vltavou v 17. a 18. století
MATLAS, Pavel
Obecně je práce věnována společenským změnám, které vyústily ve vytvoření moderní společnosti. Nezabývá se však zjevnými institucionálními a strukturálními změnami. V centru pozornosti stojí naopak tiché nenápadné proměny morálních pravidel a dobových vzorců chování. Tyto proměny se pokouší zachytit nikoliv v dobové literární a normativní produkci, ale v každodenní praxi neprivilegovaných vrstev populace. V teoretické rovině vychází práce z konceptu sociální disciplinace a diskusí o jeho anti/etatistickém pojetí. Ústředním úkolem je zodpovězení otázky, zda lze tyto teoretické podněty využít a prakticky ověřit také v konkrétních podmínkách českého raně novověkého státu. Jako modelové prostředí bylo k tomuto účelu zvoleno typické jihočeské panství Hluboká nad Vltavou. Časově je práce formálně ohraničena léty 1661 a 1765, tj. příchodem nových majitelů na jedné a stupňujícími se aktivitami osvícenského absolutismu na straně druhé. K naplnění zvoleného cíle bylo využito kombinace kvantitativních i kvalitativních metod.
|
host ::
RSS.