|
|
Fyzická zátěž pracovníků předškolních zařízení
MARUŠOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou fyzické zátěže u pedagogů v mateřských školách v souvislosti s výskytem muskuloskeletárních obtíží u pedagogů. Hlavním cílem bylo přezkoumat fyzickou náročnost profese pedagogického pracovníka předškolních zařízení. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy mateřských škol a výpočtem LIFT/BEND skóre. Výzkumu se zúčastnilo 15 pedagogů ze třech mateřských škol v Jihočeském kraji.Data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou kódování podle Švaříčka a Šedivové (2007) a rozdělena do schémat s popisem. Výpočet LIFT/BEND skóre byl použit dle metodiky Kovářové (2006). Výpočet byl stanoven na základě hodnocení frekvence zvedání, ohýbání a manipulaci s dětmi.V průběhu práce bylo také odpovězeno na výzkumné otázky. První výzkumná otázka obsahuje "Je rozdíl ve frekvenci vykonávání fyzicky náročné aktivity ve vztahu k délce praxe práce v předškolních zařízeních?" Bylo zjištěno, že mezi pedagogy není rozdíl fyzického výkonu podle délky praxe. K hodnocení byl použit výpočet LIFT/BEND skóre a výpovědi pedagogů v rozhovorech. Většina pedagogů s délkou praxe nad 20 let uvedla, že se vyhýbá pozicím a činnostem, které jsou jim nepříjemné, jako je klekání, zavazování bot dětem, ohýbání se nad stolečky a další. Frekvence činností mezi mladšími a staršími pedagogy se příliš neliší, avšak liší se subjektivní způsob provádění fyzicky náročných úkonů.Druhá výzkumná otázka zní: "Je věk významnou proměnou ve výskytu muskuloskeletárních onemocnění?" Z primárního hlediska lze stanovit, že s vyšším věkem přibývají muskuluskeletární potíže, ovšem podle výpovědí pedagogů a statistického vyhodnocení se tento vztah nepotvrdil. Věk pedagogů není podmiňující pro vznik muskuloskeletárních potíží. Podle neparametrické Spearmanovy korelace vztah není statisticky významný.Ze zjištění tohoto výzkumu i zahraničních autorů, kteří zkoumali vztah mezi fyzickou zátěží zvedání a ohýbání při vykonávání práce v tzv. pomáhajících profesích faktor věku a délky praxe nevykazuje signifikatní význam a naopak výskyt muskuloskeletárních těžkostí významně ovlivňuje způsob vykonávání těchto činností ve smyslu jejich správné realizace. Proto by mělo být zajištěno vzdělávání pedagogů v oblasti zdraví již při přípravě na jejich budoucí povolání.
|
|
|
Problematika dětských lůžek v mateřských školách
MARUŠOVÁ, Pavla
Ve své bakalářské práci se zabývám možnou souvislostí dětských lůžek v mateřských školách se stále se zvyšujícím počtem dětí s vadným držením těla. Cílem je zmapovat stav dětských lůžek v MŠ a zjistit míru jejich prověšování při zátěži. Pro výzkum jsem si vybrala region Českobudějovický, konkrétně dvě mateřské školy v Českých Budějovicích a jednu MŠ v Blatné. V teoretické části popisuji vývoj a funkci pohybového aparátu v období od narození do 6 let věku dítěte, dále se věnuji i růstu dětského organismu v předškolním věku. Následující kapitolu věnuji pohybové aktivitě, která je důležitým preventivním opatřením před nepříznivým vývojem organismu. Dále popisuji anatomické změny způsobené vadným držením těla (VDT). Důležitou částí režimu dítěte, navštěvujícího mateřskou školu je odpolední odpočinek. V této době děti mají odpočívat na lůžkách. Ve své práci se zaměřuji na problematická plastová lůžka, k nimž jsou normy dosud velmi benevolentní. Praktická část se skládá z objektivního měření lůžek, dále sběru a vyhodnocení dat s využitím dotazníků. Měření jsem provedla na 70 lůžkách ve třech mateřských školách, která používají plastová lůžka. Zjišťovala jsem vzdálenost roštu od podlahy před zátěží a při zátěži lůžka (míra prověšení). Evidovala jsem přítomnost či absenci matrace. Zajímalo mě také stáří lůžka, jeho výrobce, uskladnění lůžka, manipulace s lůžky. Shromážděná data slouží k potvrzení první hypotézy: "Dětská lůžka v MŠ nezajišťují pevnou oporu zad dětí".Pro vyhodnocení této hypotézy byl použit T test, který vypočítal statistickou významnost prověšování lůžek. Lůžka dosahovala prověšení v rozmezí, které bylo určené doporučeným požadavkem na pevnou oporu zad. Nulová hypotéza tudíž neplatí. Druhá hypotéza byla vyhodnocena pomocí kvantitativní metody dotazníků. Dotazníky vyplnilo 154 respondentů. Tato skupina byla tvořena rodiči dětí ze tří mateřských škol. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že 98 % dětí dotázaných rodičů tráví odpolední odpočinek v prostředí mateřské školy na dětských lůžkách. Statistické vyhodnocení druhé hypotézy z chí kvadrát testu potvrdilo: "Více než dvě třetiny dětí předškolního věku nemají žádné subjektivní potíže týkající se bolestí zad". Statisticky tedy nemohu prokázat spojitost vadného držení těla dětí s kvalitou dětských lůžek v MŠ. Avšak ve dvou ze tří mateřských škol používali lehátka bez matrací, čímž docházelo k většímu prověšení lůžka a nebyla zajištěna dostatečná tepelná izolace od země.Ve výzkumu se vyskytovaly i děti s již diagnostikovanými vadným držením těla. Proto je potřebné pátrat po dalších příčinách jejich ortopedických potíží. Je však třeba připomenout, že zdravotní stav dětí mohou zlepšit pediatři správným vyšetřením pohybového aparátu a nezanedbáním rehabilitační péče. Součástí tohoto systému jsou i odborní pracovníci v ochraně veřejného zdraví, kteří plní úlohu nejen kontrolní, ale především poradní.
|
host ::
RSS.