|
|
Životní styl partnerských párů po 60. roce věku
MARIÁNKOVÁ, Alena
V současné době jsme svědky převratného období vyznačujícího se demografickými změnami obyvatelstva. Střední délka života lidí ve vyspělých zemích se znatelně prodlužuje a procento seniorů ve společnosti stoupá. Problematika aktivního přístupu ke stárnutí je proto v dnešní době velmi aktuální. Je těžké určit, kdy končí mládí a nastává stáří, světová zdravotnická organizace však tuto hranici určila na 60 let. To je doba, kdy člověk odchází do důchodu a kdy vnímá vlastní stárnutí nejintenzivněji. Cílem diplomové práce je zmapovat životní styl seniorů. Teoretická část zahrnuje především popis tohoto období lidského života, v praktickém výzkumu je nahlíženo do životů konkrétních seniorů tak, aby byla vytvořena jasná představa o tom, jak dnešní senior žije, jak vypadá jeho běžný den, čemu se věnuje a co ho trápí. Hlavní výzkumnou skupinou jsou páry, do výzkumu však jsou zahrnuti i jednotlivci, většinou vdovy, které žijí osamoceně. Pomocí rozhovorů v jejich domácím prostředí je možno nahlédnout do jejich soukromí, a tak zjistit tak, jaký je životní styl lidí po 60. roce věku. Pro všechny respondenty byl odchod do důchodu zásadním zlomem v jejich životě. Způsob, jakým se s touto situací vyrovnávali, se různí, v každém případě se ale jejich život a životní styl určitým způsobem změnil, ať už pozitivně nebo negativně. Někteří lidé po odchodu ze zaměstnání zpomalili životní tempo a začali se věnovat rodině a koníčkům, někteří naopak využily nabytého času a svým zálibám se teprve začali naplno věnovat. Našli se však i lidé, kteří se svých zálib naopak vzdali a zpohodlněli. To se týká především osamělých lidí. Z výzkumu lze vypozorovat, že lidé žijící v páru jsou spíše aktivnější a pokud jim nebrání zdravotní problémy, vykazují větší pracovitost a činorodost. Partneři se ve svých zálibách vzájemně podporují a navzájem se povzbuzují k aktivitě. Výzkum nedokázal obsáhnout názory všech seniorů, ukázalo se však, že pozitivní přístup k životu a aktivní životní styl výrazně napomáhá zkvalitnit stáří, které by nemělo být vnímáno jako smutná a závěrečná kapitola života.
|
|
|
Výživa dětí mladšího školního věku od 7 - 10 let v okrese Třebíč - vývoj, trendy, aktuální situace
MARIÁNKOVÁ, Alena
V bakalářské práci se zabývám výživou a stravováním dětí. V teoretické části se snažím s pomocí literatury shrnout základní informace o zásadách zdravé výživy a o hlavních živinách potřebných pro zdravý vývoj organismu, přičemž se snažím zaměřit přímo na zkoumanou věkovou skupinu, tedy na děti mladšího školního věku od 7 do 10 let. Dále nastiňuji historický vývoj výživy od dob našich předků až po současnost, zabývám se aktuálními trendy ve výživě, které provází dnešní moderní dobu, a popisuji patofyziologii výživy, především obezitu. Cílem praktické části bylo zmapovat stravování dětí mladšího školního věku v okrese Třebíč. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření, které bylo realizováno u dětí na 6 základních školách, a to jak ve městě, tak na vesnicích. Kromě prozkoumání problematiky stravování dětí a zjištění informací o jejich znalostech z oblasti zdravé výživy bylo cílem také potvrzení či vyvrácení 4 stanovených hypotéz. Na základě vyhodnocení dat byly dvě hypotézy potvrzeny a dvě vyvráceny. Výsledky výzkumu prokázaly, že se děti mladšího školního věku nestravují podle zásad zdravé výživy. Potvrdilo se také, že děti během dne konzumují prázdné kalorie, které nemají žádnou výživovou hodnotu. Nečekaně však byla vyvrácena hypotéza, že s rostoucím nevhodným stravováním roste hodnota BMI. Stejně tak byla vyvrácena hypotéza, že se liší stravování dětí ve městě a na vesnicích. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o zdravé výživě a správném stravování dětí obecně a o vlastních stravovacích zvyklostech výzkumného vzorku sledované dětské populace. Využít by ji mohli především rodiče a učitelé, kteří mají na děti velký vliv a kteří by sami měli být dětem v tomto směru pozitivním vzorem.
|
host ::
RSS.