|
| |
|
|
Změny kvality vody v koupalištích ve volné přírodě a v koupacích oblastech v průběhu letní sezóny
MARŠÁLKOVÁ, Alena
Dobrá kvalita vody ke koupání je stále významnejší faktor, podle kterého si vybíráme letní dovolenou, místo víkendového pobytu nebo cíl výletu. V Ceské republice lze vody ke koupání rozdelit dle zákonného statutu na koupalište ve volné prírode, povrchové vody využívané ke koupání (tzv. koupací oblasti), ostatní vodní plochy nebo koupalište umelá. V diplomové práci jsem se zabývala pouze koupališti ve volné prírode a koupacími oblastmi. Rozdíl mezi nimi spocívá v tom, že koupalište ve volné prírode má svého provozovatele, který sleduje jakost vody a zabezpecuje další služby na brehu. Obvykle je zde vybíráno vstupné. Koupací oblasti nemají žádného provozovatele a sledováními jakosti vody jsou povereny príslušné krajské hygienické stanice. V Ceské republice je v soucasné dobe pravidelne, každou koupací sezónu, sledováno 188 koupališt ve volné prírode a koupacích oblastí. Pro svuj výzkum jsem vybrala ctyri lokality z kraje Jihomoravského a ctyri z kraje Jihoceského. Ke každé z techto osmi lokalit jsem shromáždila výsledky laboratorních analýz vcetne kategorií jakosti vody za koupací sezóny posledních peti let, tedy od roku 2005. Pomocí techto získaných dat jsem posuzovala vývoj kvality vody jak v prubehu koupací sezóny roku 2009, tak její vývoj v posledních peti letech. Na základe jednotlivých kategorií jakosti vody jsem se také pokusila o srovnání kvality vody v Jihomoravském a Jihoceském kraji a také o srovnání kvality vody mezi jednotlivými odberovými místy jedné lokality. Posledním zámerem bylo zhodnocení nekterých opatrení a zákroku za úcelem zlepšení kvality vody. Zde jsem se zamerila zejména na rybník Olšovec v Jihomoravském kraji a VN Orlík v Jihoceském kraji. Z výsledku vyplývá, že zmeny kvality vody v prubehu koupací sezóny 2009 ani v prubehu posledních peti let nejsou nijak markantní. Výraznejší výkyvy v kvalite vody byly zaznamenány pouze u nekterých lokalit v prubehu koupací sezóny 2007. Ani mezi jednotlivými kraji nebyly v kvalite vody zjišteny významné rozdíly. Podíl jednotlivých kategorií jakosti vody se mezi temito dvema kraji nelišil o více jak o 4%. Dá se tedy ríci, že kvalita vody ve vybraných lokalitách Jihomoravského a Jihoceského kraje je srovnatelná. Co se týce nekterých zákroku a opatrení provádených za úcelem zlepšení kvality vody, je duležité zamerit pozornost také na širší okolí dané lokality, protože práve to muže být casto zdrojem látek zhoršujících kvalitu vody.
|
|
|
Chemická rizika kontaminace potravin a pokrmů
MARŠÁLKOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá riziky chemické kontaminace potravin a pokrmů a možnými zdravotními riziky konzumentů. Práce nejdříve pojednává o cizorodých látkách obecně. Poskytuje stručný přehled jak látek aditivních, které jsou do potravin přidávány záměrně, tak látek kontaminujících. Za kontaminanty potravin jsou označovány látky nežádoucí s jejichž přítomností je však nutno v potravinách počítat. Mohou vznikat přímo v potravinách nebo do nich pronikat z vnějšího prostředí již v zemědělské prvovýrobě, při skladování, dopravě, ale i během technologického kulinárního zpracování, případně v důsledku znečištění životního prostředí. Takové látky pak mohou působit negativně na zdraví člověka. Další část práce je zaměřena již na konkrétní kontaminující látky. Jedná se o dusičnany, dusitany a akrylamid. Dusičnany a dusitany jsou jednak látky kontaminující a jednak látky přidávané do potravin záměrně jako potravinářská aditiva. Jako aditiva jsou užívány z důvodů senzorických a protektivních. V prvním případě jde o zajištění stálého růžového zbarvení uzenin a nakládaného masa. V případě druhém slouží jako inhibitory růstu mikoroorganismů Clostridium botulinum a tím zabraňují vzniku nebezpečného botulotoxinu. Jako kontaminanty se dusičnany vyskytují především v potravinách rostlinného původu, kam se dostávají z půdy a vody v důsledku koloběhu dusíku v přírodě. Akrylamid je nově nalezený kontaminant potravin. Je považován za vysoce nebezpečnou látku z hlediska možné perorální expozice. Tato nebezpečnost spočívá v jeho neurotoxickém, genotoxickým a možném karcinogenním působení na člověka. Vzniká v potravinách s vyšším obsahem redukujících cukrů při jejich výrobě či kulinární úpravě působením teplot vyšších jak 120C. Práce má sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost jakožto konzumenty a případně pro provozovatele různých potravních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace různých druhů potravin a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.
|
host ::
RSS.