|
|
Analýza pohybové výchovy na základních a středních školách z hlediska fyzioterapie
MAŤÁKOVÁ, Kateřina
Nedostatek pohybu je dominantou současného životního stylu. Má za následek řadu civilizačních onemocnění a u školní mládeže se podílí především na poruchách držení těla. Právě obtíže pohybového aparátu jsou v příčinách dlouhodobého sledování lékařem na třetím místě, hned za alergickým onemocněním a smyslovými vadami. Bakalářská práce Analýza pohybové výchovy na základních a středních školách z hlediska fyzioterapie se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na informace o životním stylu, na to jaký vliv má pravidelná pohybová aktivita na naše tělo a kterým onemocněním se díky pohybu můžeme vyhnout, případně je zmírnit. Dále je zde kapitola věnující se anatomii dětského pohybového systému, posturální funkci, ontogenezi motoriky, základním pohybovým schopnostem v dětském věku a psychologickým faktorům sportovní činnosti dítěte. V praktické části jsou prezentovány dosažené výsledky. Ke zpracování byla použita kvalitativní a kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal testováním 18 žáků základní a střední školy a analýzou školních vzdělávacích programů 9 základních a 12 středních škol v Mladé Boleslavi. Výzkum probíhal na jaře roku 2012. Cílem práce bylo zjistit, zda koncepce hodin tělesné výchovy na základních a středních školách je vyhovující a dostačující k udržení určité úrovně pohyblivosti a obratnosti. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza H1 předpokládala, že tělesná výchova na základních školách je zařazena do výuky pouze 2 krát týdně. Tato hypotéza byla potvrzena. Také hypotéza H2, která předpokládala, že tělesná výchova na středních školách je zařazena do výuky pouze 2 krát týdně, byla potvrzena. Naopak hypotéza H3, kde bylo předpokládáno, že základní školy dostatečně nerozvíjí mimoškolní tělovýchovné a sportovní aktivity, nebyla na základě zjištěných údajů potvrzena. Jako nejčastěji oslabená svalová skupina se ukázaly břišní svaly, vzpřimovače páteře v bedrech a hýžďové svaly. Pokud bych měla zhodnotit, která věková skupina je na tom nejlépe z hlediska zkrácených a oslabených svalů, tak jednoznačně studentky prvního ročníku střední školy. V souvislosti se získanými výsledky by bylo vhodné věnovat konceptu školní tělesné výchovy a mimoškolním pohybovým aktivitám větší pozornost. Klást důraz na pohybové aktivity o přestávkách a zařadit protahovací cviky i do běžného vyučování. Zvlášť ve věkové kategorii 7 až 11 let, kdy dochází k největšímu nárůstu vadného držení těla.
|
|
|
Informovanost rodičů o prospěšnosti očkování dětí
MAŤÁKOVÁ, Kateřina
ABSTRAKT Informovanost rodičů o prospěšnosti očkování dětí Očkování představuje velmi účinnou ochranu dětí a dospělých nejen před nemocí, ale i jejími následky. I přes to je problematika očkování diskutovaným tématem a má řadu odpůrců. Bakalářská práce Informovanost rodičů o prospěšnosti očkování dětí se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na základní informace o očkování. Informuje o složení očkovacích látek a indikacích k očkování, o možných nežádoucích postvakcinačních reakcích, o kontraindikacích a seznamuje s používanými očkovacími látkami v České republice v rámci povinného a nepovinného očkování. V praktické části jsou prezentovány dosažené výsledky. Ke zpracování byla použita kvantitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl určen rodičům dětí do patnácti let. Výzkum byl prováděn v devíti ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Mladé Boleslavi. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, vráceno jich bylo 140. Z tohoto počtu jich 15 nemohlo být použito kvůli chybnému nebo neúplnému vyplnění. Návratnost tedy byla 83,3 %. Na výzkum jich bylo použito 125. Dotazníkové šetření probíhalo na jaře roku 2011. Cílem práce bylo zmapovat jaká je informovanost rodičů o prospěšnosti povinného očkování dětí ve věku 0 ? 15 let v Mladé Boleslavi. Kromě toho bylo také cílem potvrzení či vyvrácení čtyř hypotéz. Hypotéza H1 předpokládala, že výše dosaženého vzdělání má vliv na informovanost rodičů. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza H2 předpokládala, že nejvíce informací o očkování rodiče získávají od dětského lékaře. I tato hypotéza byla na základě zjištěných výsledků potvrzena. Hypotéza H3, předpokládala, že rodiče by uvítali rozšíření stávajícího očkovacího kalendáře a to zejména o očkování proti tuberkulóze. Tato hypotéza byla potvrzena z části. Hypotéza H4 předpokládala, že rodiče, kteří mají jen jedno dítě, jsou méně informovaní. Zjištěné výsledky hypotézu nepotvrdily. Ráda bych, aby bakalářská práce sloužila jako přehledný zdroj informací rodičům a aby pro ně byla podnětem k většímu zájmu o tuto problematiku.
|
host ::
RSS.