Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porucha propriocepce jako komplikace fyzioterapie
MAŠÁT, Pavel
Tato práce se zabývá poruchou propriocepce u diabetiků s amputovanou dolní končetinou a faktory ovlivňujícími následnou fyzioterapii. Hlavním cílem práce bylo přiblížit tuto problematiku a navrhnout terapeutický postup pro zlepšení posturálních a lokomočních funkcí pacienta. Incidence onemocnění diabetes mellitus neustále prudce stoupá, čímž se zvyšuje i počet amputací dolních končetin. V teoretické části jsem nejprve definoval pojem propriocepce a charakterizoval důležité proprioreceptory. Přiblížil jsem základní mechanismy přenosu vnitřních a vnějších podnětů do CNS. Důležitou část teorie představuje také oddíl věnující se poruchám propriocepce a jejich vyšetřením. Dále jsem se zaměřil na popis onemocnění diabetes mellitus a komplikací s ním spojených. Většina potíží souvisejících s diabetem negativně ovlivňuje propriocepci. V poslední oddílu teoretické části se věnuji amputacím, kde také zmiňuji důsledky amputace pro schopnost příjmu proprioceptivních informací. Všechny tyto části shromažďují údaje o příčinách poruch propriocepce, které výrazně komplikují fyzioterapii. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkum zahrnuje zpracované kazuistiky probandů obsahující jednotlivé anamnézy, vyšetření a provedené terapeutické jednotky. Důležitou součást tvoří vstupní a výstupní kineziologické rozbory. V praktické části jsem se snažil aplikovat získané teoretické znalosti do cvičebních jednotek. Výzkum pro praktickou část jsem vykonával v Centru technické ortopedie v Českých Budějovicích. Pro výzkum jsem vybral 4 probandy různého pohlaví ve věku 60 až 65 let. Všichni zúčastnění měli stehenní amputaci. Dva probandi trpěli diabetem s prokázanou diabetickou neuropatií. Další dva měli diagnostikován diabetes bez diabetické neuropatie, tudíž měli porušenou propriocepci jen ztrátou končetiny. Všichni zúčastnění byli vybaveni první protézou s podobnými stavebními komponenty. Terapie probíhala individuálně po dobu pěti týdnů. Cvičební jednotky probíhaly dvakrát týdně po dobu 60 minut. Obsahovali cvičení dle individuálních potřeb probandů. Hlavním cílem terapie byl nácvik stabilního stoje a koordinované chůze. Vyhodnocení výzkumu jsem provedl na základě vstupního a výstupního vyšetření. Jednotlivé výsledky jsem porovnával mezi probandy trpícími diabetickou neuropatií a probandy bez tohoto onemocnění. Provedeným výzkumem jsem chtěl poukázat na fakt, že i diabetici se stehenní amputací dolní končetiny mohou dosáhnout plnohodnotné kvality života dobře nastavenou rehabilitační péčí. Proto by tato práce mohla sloužit nejen jako edukační materiál pro zdravotnické pracovníky, ale i pro samotné amputované.

Viz též: podobná jména autorů
3 Mašát, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.