Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Faktory ovlivňující tvorbu a dozrávání semen
Leová, Phuong Yen ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny jsou nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin na světě. Pšenice ozimá (Triticum aestivum L.) je v České republice nejpěstovanější obilninou, zastoupenou téměř ve všech pěstitelských oblastech a zaujímá více než čtvrtinu orné půdy a přes polovinu ploch obilnin. Tato bakalářská práce na téma ,,Faktory ovlivňující tvorbu a dozrávání semen" je kompilací, která je založená na vědecké literatuře týkající se vlivů vnějšího prostředí na vývoj, dozrávání a klíčení semen. Práce dále popisuje základní fyziologické procesy, jako je klíčení a dormance a obsahuje také poznatky o vitalitě semen a účincích fytohormonů. Hlavním cílem bylo zjistit, zda uspořádání zrn v klásku má vliv na jejich klíčivost a další semenářské parametry. Práce se prakticky zabývá především klíčením semen ve 30 ml vody a 20 ml vody v lůžku. Pokus byl založen s odrůdou pšenice ozimé Bohemia a novým genotypem pšenice ozimé, nazývaným MRS, kdy byla semena získána ručním vyloupáním z klasů a roztříděna do frakcí, dle polohy zrna v klásku na první, druhé, třetí, čtvrté, popřípadě páté. Semenářské testy byly provedeny na složeném filtračním papíru Hahnemühle ve 30 ml a 20 ml vody. Klíčení probíhalo za konstantní teploty 20 °C v klimatizovaném boxu. Byla hodnocena klíčivost, střední doba klíčení a energie klíčení a výsledky statisticky vyhodnoceny. Semena byla také podrobena analýze zrn jednotlivých frakcí na přístroji OmegAnalyzer G a cílem bylo cílem zjistit, zda poloha zrna v klásku ovlivňuje obsah látek v semenech (dusíkaté látky, lepek, škrob). Semenářské parametry se lišily nejen v závislosti na poloze zrna, ale také odrůdou a množstvím vody v substrátu. V optimálních i stresových vláhových podmínkách byly zaznamenány nejlepší výsledky klíčivosti u odrůdy Bohemia. Genotyp pšenice MRS si vedl podstatně hůře jak v optimálních podmínkách, tak stresových. Nejvyšší průměrná klíčivost semen ve 30 ml vody vykazovala třetí zrna odrůdy Bohemia, která jako jediná byla schopna dosáhnout 100% klíčivosti a nejnižší průměrné klíčivosti dosáhla první zrna. MRS ve 30 ml vody dosáhla nižších hodnot klíčivosti než odrůda Bohemia. Nejvyšší průměrnou klíčivost semen měla zrna první (94 %), avšak ani jedna frakce zrn MRS nedosáhla 100% klíčivosti. Nejhorších hodnot průměrné klíčivosti dosáhla zrna druhá a pátá (93 %). Ve 20 ml vody měla odrůda Bohemia sice nižší průměrné hodnoty klíčivosti než ve 30 ml vody, i přesto dosáhla poměrně vysokých hodnot. Nejvyšší průměrné klíčivosti semen dosáhla zrna první s 98 % a druhá zrna vykázala nejhorší klíčivost (95 %). Nejrychleji průměrně klíčila třetí a čtvrtá zrna, nejpomaleji druhá. Ve 20 ml vody nejrychleji vyklíčila v průměru zrna pátá, která zároveň dosáhla nejvyšší klíčivosti (95 %). Nejhůře dopadla zrna první frakce s velmi nízkou klíčivostí (88 %). Nejvyšší energie klíčení byla zaznamenána pátý den u pátých zrn ve 20 ml vody (90 %). Nejnižších hodnot, tedy pouze 1 % dosáhla první a druhá zrna třetí den. Čtvrtá a pátá zrna vykazovala vyšší hodnoty energie klíčení ve stresových podmínkách než v optimálních. První a druhá zrna naopak rychleji klíčila v optimálních podmínkách. V závěru experimentální části této práce nebyl prokázán vliv polohy zrna na vnitřní obsah látek. Dále bylo zjištěno, že poloha zrna, jeho hmotnost i velikost spolu s rozdílným množstvím vody má vliv na klíčivost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.