|
|
Morfematická struktura češtiny: od lingvistické teorie k automatickému počítačovému zpracování
Lebeda, Jiří ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Morfematický výzkum češtiny zažil největší rozmach v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Od vydání Retrográdního morfematického slovníku češtiny (1975) Eleonory Slavíčkové a Komárkových Příspěvků k české morfologii (1978) badatelský zájem o tuto oblast lingvistiky postupně upadá. Pokus o obhajobu morfematiky jako samostatné disciplíny, zhodnocení dosavadních teoretických i empirických poznatků a odůvodnění volby formálního počítačového zpracování jako jediné možné další perspektivy je leitmotivem všech devíti kapitol monografie. Její interdisciplinární charakter se projevuje v hledání podnětů pro návrh algoritmického pojetí morfematické analýzy a syntézy, jímž práce vrcholí, např. ve sféře kognitivních věd nebo obecné sémiotiky. Poznání základních principů fungování mentálního slovníku včetně podstaty teorie aktivovanosti jazykových jednotek ukazuje, že komputační přístup k tradičním lingvistickým tématům a metodám se může inspirovat nejen v teoretických oborech. Za tradiční počátek ústředního termínu, kterým je systémově morfém realizující se v užití jazyka jako morf, se pokládá jeho zavedení Janem Baudouinem de Courtenay v osmdesátých letech 19. století. Na příkladu velkých osobností vývoje české lingvistiky, J. A. Komenském, V. J. Rosovi, J. Dobrovském a F. L. Čelakovském, je ukázáno, že pojem...
|
host ::
RSS.